Kdybyste dali dohromady mužstvo složené z odchovanců Schalke nebo hráčů, kteří tam alespoň nějaký čas strávili v mládežnickém systému, byl by to slušně našlapaný kádr.
V brance Manuel Neuer (Bayern), před ním Joel Matip (Liverpool), Sead Kolašinac (Atalanta), Thilo Kehrer (West Ham) a Malick Thiaw (AC Milán), ofenzivnější úkoly by měli na starost Leroy Sané (Bayern), Ilkay Gündogan (Barcelona), Kerem Demirbay (Galatasaray) nebo Julian Draxler (PSG). Přidat můžeme i Mesuta Özila s Benediktem Höwedesem, kteří kariéru ukončili celkem nedávno.
O to větší záhadou je, že klub, jenž dokáže produkovat takové fotbalisty, dosud nevyhrál Bundesligu – a navíc aktuálně působí v druhé nejvyšší soutěži.
Tedy abychom byli statisticky přesní: v počtu německých titulů je Schalke čtvrté, za Bayernem, Norimberkem a Dortmundem, ale všechny už jsou notně zapadané prachem. Šest jich získalo v éře pod hákovým křížem (1934-42), sedmý v roce 1958. Od založení celostátní ligy ani ťuk. Pouze sedm druhých míst, poslední před pěti roky.
Jak je to možné?
Vrchol sezony je tu. Nadstavbové derby pražských S. Sparta do něj jde se čtyřbodovým náskokem jako favorit. Za každého ze soupeřů se postavil jeden člen našeho redakčního týmu. Kdo má váš hlas?
Už známe obsazení všech tří finále evropských pohárů. Můžeme si tak říct, jaký dopad by vítězství jednotlivých týmů měla na nasazení českých týmů v předkolech evropských pohárů v příští sezoně.
Alex Ferguson a jeho Aberdeen zůstávají posledním týmem, který narušil dvojvládí Celtiku s Rangers. Už to bude téměř 40 let, co se mu to povedlo navíc hned třikrát. Byl to tenkrát skutečně špičkový tým, který dokázal skolit i Bayern s Realem.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
