Diego Maradona do Barcelony dorazil v roce 1982 po účinkování na mistrovství světa konaném ve Španělsku. S klubem pak vyhrál tři trofeje, ale konec jeho působení rozhodně nebyl takový, jaký by si představoval. Jeho poslední vystoupení v rudomodrém dresu bylo finále španělského královského poháru na madridském stadionu Santiaga Bernabéua v roce 1984, kde se blýskl v líté bitvě proti hráčům Bilbaa. Na dalších řádcích se tomuto zápasu pokusíme dodat kontext.
Psal se začátek 80. let 20. století a Barcelona měla pocit, že se jí Real Madrid, odvěký rival v souboji o to, který z klubů bude ve Španělsku nejvýznamnější, stále vzdaluje. Za posledních dvacet let – tedy od roku 1960 – vyhrál katalánský klub jen čtyři trofeje: ligový titul v sezoně 1973/74 a třikrát Copa del Rey (v letech 1963, 1968 a 1971). Naproti tomu Bílý balet si trofejí připsal hned dvacet, a z toho ještě ke všemu dvakrát titul vítěze Poháru mistrů evropských zemí (dnešní Liga mistrů), což byla pocta, jež Kataláncům – kteří mimochodem tento dluh splatili až v roce 1992 – celé ty roky citelně chyběla.
Derby na Letné skončilo bez branek. I tak je o čem mluvit. Třeba o situaci z 30. minuty, kdy kapitán Sparty Ladislav Krejčí držel ruku Mojmíra Chytila tak dlouho, až to nevypadalo hezky.
Slavia na Letné nevyužila půlhodinovou přesilovku, když šel za dvě žluté ze hřiště Lukáš Haraslín. Poslal ho do sprchy Dalibor Černý správně?
Vrchol sezony je tu. Nadstavbové derby pražských S. Sparta do něj jde se čtyřbodovým náskokem jako favorit. Za každého ze soupeřů se postavil jeden člen našeho redakčního týmu. Kdo má váš hlas?
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
