„Příští stanice: Cobham and Stoke d´Abernon,“ hlásí ve vlaku směřujícím z Londýna na jihozápad do městečka Guildford. Jakmile po zhruba půlhodinové jízdě vystoupíte, okamžitě se ocitáte v těsné blízkosti rozlehlého tréninkového centra. Stačí jen vystoupat schody na nadchod a otočit se doleva. Nenaskytne se vám dechberoucí pohled. Vysoké stromy ukrývají hráče před zvědavci. A tam, kde chybí přírodní zábrana, je roztažená zelená plachta. Ale i tak se skrz clony dá rozeznat velký modrý nápis na jedné z budov. CHELSEA FOOTBALL CLUB.
Klub ze Stamford Bridge není jediným, kdo si vybudoval své centrum daleko od uspěchaného Londýna. Hráči Arsenalu se denně sjíždějí do areálu na sever od metropole, nedaleko Watfordu. A jejich hřiště odděluje od sousedních „Hornets“ jen dlouhý plot (a opět stromy). West Ham si zvolil své „cvičiště“ v Chadwell Heath, severozápadně od Londýna, ale poměrně blízko bývalého stadionu v Upton Parku i toho současného ve Stratfordu.
Když vás po neproměněné tutovce utěšuje soupeřův brankář, víte, že jste to hodně zazdili. Nedávno to zažil mladý švédský útočník Gustav Lindgren.
Děláme fotbal jinak než ostatní. To je jedno z hesel hamburského klubu FC St. Pauli. V příští sezoně si to bude moct vyzkoušet znovu v Bundeslize, kam se vrací po třinácti letech. Čím obohatí německou nejvyšší soutěž?
Zatímco si Brian Priske užívá úspěch, který se naposledy ve Spartě podařil ještě Ivanu Haškovi, Jindřich Trpišovský ví, že zapsal neúspěch.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
