Čtrnáctiletého Maksyma vyhnala válka z domova. Dvakrát. Měl ale štěstí v neštěstí a narazil na lidi, kterým jeho osud nebyl lhostejný. Díky nim teď žije v Česku a chytá za pražskou Slavii.
Mladý Rus vede v Plzni tým ukrajinských dětí, kterým tak po útěku před válkou pomáhá s integrací v nové zemi. Podobných nadšenců by Česko potřebovalo víc, aby se z desítek tisíc mladých Ukrajinců nestala ztracená generace.
O pomoci ukrajinským uprchlíkům, sociální práci s menšinami, lokálních komunitních projektech, ale také sportswashingu a ovlivňování veřejného mínění vyprávějí publicista a marketér Vojtěch Raiman a manažer projektu Fotbal pro rozvoj Ansley Hofmann.
Jiří Jarošík má zamířit na lavičku Orenburgu, kde nahradí Marcela Ličku, jehož si vyhlédlo moskevské Dynamo. V době, kdy Rusko pokračuje ve svém útoku na Ukrajinu, jde o kroky víc než kontroverzní. V obou případech se navíc jedná o kluby, které jsou skrz svou vlastnickou strukturu přímo navázané na stát.
Víc než rok od ruské invaze se život na Ukrajině nezastavil, a to ani co se týče fotbalu. Liga se hraje, reprezentace byla blízko kvalifikaci na mistrovství světa, tamní týmy soutěží v evropských pohárech. Do ideálu má ale celá situace pořádně daleko.
Individuální sportovci Ruska a Běloruska mají od olympijského výboru požehnání, aby se pod neutrální vlajkou vraceli do mezinárodních soutěží. Pro fotbal, i další kolektivní sporty, pořád platí sankce. Rusové udělají všechno, aby se vrátili a zahráli si na příštím světovém šampionátu.
Tři kluby, tři příběhy pomoci Ukrajině. Stejně jako velká část naší země, i český fotbal se zapojil do pomoci státu ničeného ruskou agresí. A ukázal, že když je potřeba, dokáže potenciál nejpopulárnějšího sportu u nás naplno využít pro dobrou věc.