Má za sebou první rok v Dánsku, který hned zakončil ziskem mistrovského titulu s Mitdjyllandem, kam z Hradce Králové přestoupil loni v srpnu.
V březnu Adam Gabriel svými výkony v dánské lize zaujal i nový trenérský tým v reprezentaci a od Ivana Haška se dočkal první nominace do dospělého národního týmu. V přáteláku s Arménií na Letné došlo i na první start.
Hašek ale Gabriela stáhl hned po prvním poločase a na jeho výkon se z řad expertů i fanoušků snesla poměrně tvrdá kritika.
Možná i kvůli ní nejede na EURO do Německa. Mrzí ho to, nebo je naopak rád, že si přes léto odpočinete?
Vydejte se s námi do Německa s projektem Cesta na EURO.
„Kdybych jel v tuhle chvíli na EURO, tak si myslím, že bych kryl všem záda a nevím, jestli bych se dostal na hřiště. Myslím, že trenér vybral, jak vybrat měl. Pořád je to tak, že nejsem hotový hráč, i když jsem se zase výrazně posunul. Výběr trenéra Haška naprosto respektuji a jsem teď nadšený, že si odpočinu. Kdybych neměl být s rodinou zase další půlrok, tak si myslím, že už by mě to dohnalo. Myslím, že jsem teď odpočinek potřeboval,“ odpovídá Gabriel v rozhovoru s Football Clubem.
Jak snášel kritiku po Arménii? „Neotevřel jsem po tom ani jeden článek, jste první, kdo mi to říká. Nevím, co zaznělo a asi to ani vědět nechci. Kritiku respektuji. Rok zpátky se mi lidi dokázali vysmát za výkony v Hradci, vždy budou kritizovat. Teď jim můžu mávat z okna s pohárem pro dánského mistra v ruce. Nejsem Ronaldo ani Neymar, kritiku jsem poslouchal ve druhé lize ve Spartě, v Hradci, budu ji poslouchat celý život, ale pořád se někam posouvám,“ odpovídá.
„Před dvěma roky by nikdo neřekl, že můžu dostat pozvánku do reprezentace, nikdo mi tenkrát nevěřil ani na to, že se prosadím v Hradci. Zněly tam tenkrát hlasy, že se tam ten první půlrok plácám. Jestli mají ti lidé pravdu a jsem tak špatný, tak jsem vyhrál jackpot s tím, kde teď jsem. Nechci znít povýšeně a ani takový nejsem, ale jak říkal táta: měl bych se občas umět pochválit. A myslím, že v tuhle chvíli jsem v kariéře dál, než si kdokoli myslel, že budu. I třeba moji kamarádi to dlouho viděli maximálně na ČFL,“ pokračuje v upřímné zpovědi.
V základní části dánské ligy odehrál zhruba polovinu času a kolem Vánoc ho ještě přibrzdilo zranění kolene. V závěru ligy, v nadstavbové části, nastoupil na zhruba 20 % času, zasáhl do šesti z deseti zápasů a z toho byl dvakrát v základu. Na druhou stranu hrál tři kola před koncem celý druhý poločas ve vítězném zápase na hřišti FC Kodaň. Neměla ale jeho první sezona v Dánsku opačný vývoj, než by pro něj bylo dobré, čas v nadstavbě mu ubyl. S výhledem na příští sezonu z toho obavu nemá?
„Myslím si, že jsem v první sezoně uspěl, nebyl jsem celou dobu na lavičce. Zasáhl jsem i do velkých zápasů. Dostal jsem i pozvánku do reprezentace, mám za sebou první start. To také o něčem vypovídá. A že jsem tady dostal smlouvu na pět let, je o tom, že se mnou chtějí pracovat. Ale to znamená, že na sobě musím pracovat a příští rok se zase posunout,“ odpovídá.
Gabriel promluvil i o svém životě v Dánsku, kdy si zvyká na novou kultura, řeč i každodenním fungování bez kamarádů a rodiny. „Když jdu kolem hřiště a vidím, že tam jsou děti z klubové školy, tak si s nimi něco zahraju. Fotbal nebo basket. Když potřebujete vypnout, je to skvělé. Děti jsou šťastné za každou kravinu, kterou uděláte, je to sranda. Nejvíc jsem se naučil dánsky s nimi. Neřeší, jestli dělám chyby, pro ně je hlavní, že s nimi chci hrát,“ říká ve velkém rozhovoru s FC.
Německo domácí EURO nevyhraje. Prohrálo 1:2 po prodloužení se Španělskem. Hodně řešit se bude, jestli Němci neměli v prodloužení kopat penaltu za ruku Marca Cucurelly.
Hvězdy bez formy, málo leváků, velká technická nedokonalost i kopec smůly. Co měl udělat trenér Hašek jinak? A co je potřeba změnit v kvalifikaci na mistrovství světa? S fotbalovými analytiky Vojtěchem Mrklasem a Tomášem Daníčkem jsme si povídali o české reprezentaci na Euru.
Klíčové okamžiky z osmifinálového zápasu Německo – Dánsko nám ukazují, že fotbalová spravedlnost nebude nikdy stoprocentní.
