Český fotbal se dlouho divil, proč se od něj odvrací sponzoři. FAČR měl problém sehnat velké komerční partnery, kteří by participovali na zájmu o reprezentační i ligový fotbal. Teď se to snad může i díky šťastné účasti na MS změnit. Jenže...
Samotný nárůst čísel nestačí. Tohle prostředí bohužel zapáchá. Stačí se podívat na to, co se kolem nejpopulárnějšího sportu v Česku děje v posledních měsících. Solidní partner by si o tenhle produkt neopřel ani kolo.
Sázkařská a úplatkářská kauza, ve které se objevuje kromě podplacených hráčů a zkorumpovaných rozhodčích i sexuální vydírání a prostituce. Svátek nejvyšší domácí fotbalové soutěže, který je při souboji dvou nejlepších týmů tabulky ukončený naběhnutím fanoušků na trávník a inzultací hráčů jednoho z týmů. O takovou reklamu český fotbal nemůže stát. Jenže dlouhodobě si ji v tomhle smyslu buduje.
Když naše mediální vydavatelství v roce 2022 vstoupilo do projektu Football Club, věřilo v pozitivní sílu fotbalu jako celospolečenského fenoménu. Jako nejkrásnější hry na světě, která je univerzálním jazykem, co má možnost spojovat davy.
Často jsme různé excesy hájili tím, že problémy fotbalu jsou obrazem celé společnosti. Že se s nejrůznějšími podvody přece setkáte ve všech sférách. A že nejvíc je zkrátka na tribunách slyšet pár zakomplexovaných jedinců, kteří si tam chodí vybíjet své mindráky. Jenže právě proti tomu se musí český fotbal zásadně vymezit. Teď a tady!
Jestli někomu přijde normální, že fanoušci naběhnou na hřiště, kde strkají do hráčů a cákají jim pivo do obličeje, jestli vášeň pro fotbal má být patrná agresivitou v ochozech i na hřišti, nepodaří se tuzemskému fotbalu vymanit ze začarovaného kruhu.
Můžeme se tisíckrát zaříkávat, že kolektivní sport je to nejlepší, k čemu budeme naše děti vést. A že fotbalová zábava je pro naše ratolesti to pravé. Ale toxické prostředí, ve kterém se omlouvá agrese jako součást dovednosti vítězit, nás vede mílovými krok zpátky. Můžeme si jasně říct, že to takhle nechceme, nebo budeme před všemi ostudnými přešlapy českého fotbalu přimhuřovat oči a hráče i fanoušky, kteří se neumí chovat, omlouvat s tím, že jde o klukovinu. Stačí si vybrat, jací chceme být…
Martinu Frýdkovi (34 let) v Arisu končí smlouva, ale z Řecka se mu odcházet nechce. V rozhovoru S FC mluví o nejisté budoucnosti i o tom, že by jednou rád pracoval jako sportovní ředitel u mládeže.
Evropské poháry nejsou jen obři jako Bayern s Realem. Hrají je taky Breiðablik, Klaksvík nebo Tiraspol. Dáme vám deset takových fotbalových bašt, vy nám řeknete, z jaké země jsou.
Votroci se po slabším začátku zvedli, mají na dosah evropské poháry a Adam Vlkanova věří, že tým má sílu historickou šanci dotáhnout do konce. V rozhovoru s FC mluví o vlivu Vladimíra Daridy, reprezentačním snu, síle kabiny i přínosu nového stadionu.
