EURO je za námi. Chce se mi říct, že konečně! Musím se přiznat, že se mi snad ještě nestalo, že by mě nějaký vrcholný turnaj takhle nebavil. Druhou půlku mistrovství jsem měla dovolenou, ale i při cestování jsem se snažila každý zápas zapnout aspoň na tabletu. Málokterý jsem však dokoukala s plnou pozorností, aby fotbal neskončil jen jako kulisa k dalším činnostem.
Co si budu z vyřazovacích bojů pamatovat? Toniho Kroose, který byl schopný udělat během jednoho zápasu zákroky na čtyři žluté karty? Cucurellovu „neviditelnou“ ruku? Nevýrazného banditu Kyliana Mbappého? A absolutně nudnou Anglii v čele s největšími hvězdami Premier League, které na Euru ztratily veškerou kreativitu? Alespoň, že Španělsko hrálo pěkný fotbal a ukázalo světu křídla budoucnosti. Ale to mi zkrátka přijde málo.
Teď už je tady konečně liga. A na tu se těším fakt hodně. Příprava pražských S nám moc neřekla, protože byla bez většiny reprezentantů. Nejpečlivěji jsem sledovala poprvé v životě Slavii. Nevěřím, že tohle píšu, ale je to tak. Rodina je prostě nejvíc a moc bych bráchovi přála, aby dostal šanci se ukázat (Devatenáctiletý Alexandr Bužek přestoupil v létě ze Zlína do Slavie, se kterou absolvoval celou přípravu – poznámka editora).
Ale zpátky k přípravným zápasům. Může mi nějaký slávista vysvětlit, proč Conrad Wallem v ligovém finále skoro nehrál? V každém zápase, který jsem teď v přípravě viděla, byl rozdílovým hráčem. Hodně se probírá i Lukáš Vorlický, který je na tom fotbalově skvěle. Výborná technika, dokáže si poradit jeden na jednoho. Občas působí až moc lehkovážně, tak uvidíme, jak to bude pasovat k atletickému pojetí slávistické hry. Každopádně přesně takové hráče chceme v české lize vidět. Musíme mu jen přát, ať koleno drží a ať se na trávníku objevuje co nejvíc.
Největší přestupovou bombou léta bylo nepochybně stěhování Tomáše Chorého z Plzně do Edenu. A jestli něco budou fanoušci i novináři důkladně sledovat, tak to budou právě jeho výkony. Na jednu stranu Slavii rozumím, že chce mít okamžitý úspěch, ale vážně chce jít dlouhodobě touhle cestou? Nehlásala před časem, že bude přivádět hlavně hráče do třiadvaceti let? Obecně mi přijde, že Slavia i Sparta pořád moc neumí dát svým odchovancům, nebo jiným mladým hráčům dostatečnou podporu a trpělivost, aby mohli ukázat, co v nich je, takže to většinu z nich nakonec semele.
Každopádně liga je tady, tak si ji pojďme patřičně užít. Bude se hrát o hodně. Jak se Sparta zvládne vyrovnat s odchody Priskeho a Krejčího? Může si Birmančević udržet formu z jara? Našla v Krasniqim nového zabijáka na křídlo? Mohl by se v téhle sezoně prosadit Suchomel jako předtím třeba Ryneš? A dočkáme se v derby konečně pěkného fotbalu?
A co teprve Plzeň? Ta mě přestupovými kroky hodně zaujala. Ve svém kádru má jedenáct nováčků. Velká část soupisky jsou mladé pušky. Dostane šanci šestnáctiletý Panoš? A jak se povede Slončíkovi, který má hodně specifický herní styl? Těším se hodně a čas od času vám o tom taky něco napíšu. Jak jinak než od plotny…
Postup do Ligy mistrů si vybírá zásadní daň na výkonech Sparty v domácí soutěži. Je devět bodů za Slavií a odehrála letos naprosté minimum utkání, které by se daly hodnotit jako pohodlné výhry. Velkou roli hraje neefektivní skladba kádru.
Datové modely říkají, že Sparta má šanci na postup z ligové fáze Champions League zhruba padesát na padesát, spíš o trochu víc. Rozebereme si výhled českého mistra v elitní evropské soutěži.
O Sokol Úpohlavy ze čtvrté třídy se před rokem zajímali až v Japonsku. Šestnáct žlutých karet pro jeho hráče v jednom zápase tehdy vytvořilo nepřehlédnutelný světový rekord. Vyrazili jsme zjistit, jak se dělá fotbal na místě, které by bez fotbalu bylo zapomenuté.
