Největší oříšek asi bude, jak nahradit v útoku zraněného střelce Patrika Schicka. Otazníků je však mnohem víc. Pojďme to vzít popořadě. Já bych se popravdě nejradši vrátila k rozestavení 3-5-2. Myslím si, že pro střední záložníky je to komfortnější varianta. A proti Turecku bude naprosto klíčové ovládnout střed hřiště. Jakou trojku doprostřed postavit, už mi ale tak jasné není.
Pokud bude Tonda Barák fit, není co řešit. On hrát prostě musí. Dokáže podržet balon, uklidnit hru. Fotbalisty jako on potřebujeme ve středu zálohy jako sůl. Ale koho k němu? Přiznám se, že u Tomáše Součka jsem dlouho váhala. Jasně, málokdo si dokáže představit, že do rozhodujícího zápasu nastoupíme bez stávajícího kapitána, ale jeho hra se mi na Euru zatím moc nelíbí.
Nutno dodat, že když se podrobněji zaměříme na jeho defenzivní činnost, dojdeme k tomu, že při bránění je většinou přesně tam, kde má být. Na turnaji patří k nejlepším ve statistice odebírání míčů (15) i ve vyhraných soubojích (5). Lepší je v tom jen Pierre-Emile Højbjerg z Dánska. Součkovi navíc bude taky mnohem víc sedět hra se třemi středními záložníky.
Vydejte se s námi do Německa s projektem Cesta na EURO.
Teď ale, kým doplnit trojku? Babo, raď. Ve svých úvahách jsem tam postupně protočila snad všechny možné adepty. A u každého si něčím nejsem jistá. Nejdřív jsem preferovala Petra Ševčíka, protože je kreativní a dokáže přicházet s překvapivými řešeními situací, které můžou vyústit v naše gólovky. Jenže v zápase proti Gruzii mě zrovna dvakrát nepřesvědčil. Balon zbytečně předržoval, hrál to na moc dotyků. Pak jsem uvažovala o nasazení Ondřeje Lingra ve středu pole, ale pro něj mám už jiný úkol. Potom jsem vzala na chvilku na milost Pavla Šulce, ale i toho jsem nakonec zavrhla.
Problém je v tom, že nemáme hráče jako Michal Sadílek. Ten hrozně chybí, pro naši hru byl naprosto zásadní. Nahradit nejde, ale když o tom dlouze přemýšlím, možná bude nejlepší nasadit Lukáše Červa, který se mu v lecčem herně podobá. Turky tím zaskočíme. On si odmaká své a dostane navíc šanci ukázat, že jel na EURO po zásluze.
V útoku mám celkem jasno. Zvolila bych dvojici Chytil-Lingr. Chytil dávat góly dokáže, v lize jich dal v poslední sezoně šestnáct, a i v repre se umí trefovat. Lingr by pak vepředu sbíhal do meziprostorů. To nemá žádný tým rád a těžko se to brání. Na turnaji navíc Ondra zatím vždycky dokázal pozvednout naši hru a byl velice platný.
Napadlo mě i to, nechat si ho jako žolíka na pozdější průběh zápasu, čehož dřív hojně využíval Jindřich Trpišovský ve Slavii. Ale tuhle úlohu bych teď svěřila spíš Tomášovi Chorému, se kterým bych počítala na posledních patnáct až dvacet minut zápasu. A pokud by to náhodou v první půli hodně drhlo, tak bych ho poslala do hry klidně už o poločasu.
A proč jsem do základu nezařadila Adama Hložka? Proti Gruzii sice nepředvedl špatný výkon, ale při změně rozestavení na dva útočníky, se mi do sestavy zkrátka nevejde.
Na úplný závěr bych ještě vypíchla, že na můj vkus hrajeme až příliš přes kraje a na centrované míče. V moderním fotbale se ale trend ubírá přesně naopak. Hrají se kolmé přihrávky středem, klině i přes dvě řady, aby se tým dostal k možnému zakončení co nejblíž k bráně.
Ivanu Haškovi a jeho realizáku držím palce, ať vyberou optimální sestavu. Byla by škoda skončit hned ve skupině. Věřím, že máme na víc.
Gruzie – Česko 4:1. Tohle se hodně nepovedlo. Projděte si nejzajímavější komentáře k nepovedenému startu národního týmu v Lize národů, které jsme vybrali ze sociální sítě X.
Nejen sledováním zápasů je živ fotbalový fanoušek. V televizi se dá přece dívat i na filmy o fotbale… Prohlédněte si upoutávku na snímek podle skutečného příběhu jednoho z největších outsiderů na světě, který vás skvěle pobaví.
Pořadatelé olympijských her ženami dlouho pohrdali. Osud ženského sportu ale na začátku 20. století změnila jedna houževnatá fotbalová trenérka.
