sportovní publicista, autor Football Clubu
Změnu na reprezentační lavičce vítám. Pocit, že Jaroslav Šilhavý už týmu nemá co dát, jsem měl už od neúspěšné baráže o MS 2022 loni v březnu. Zkušený kouč odvedl dobrou práci, v určitou chvíli ale přišla stagnace a negativní prvky překryly ty příjemné. Je mi ale líto, v jaké atmosféře od národního týmu odchází. Jistě, za mnohé výkony či volby sestav zaslouží kritiku, v některých případech však byla podle mě přestřelená.
Jde o takový nepříjemný kolorit, že v prostředí reprezentace dostane nejeden hráč či trenér velmi snadno nálepku nepřítele národa nebo úplně neschopného pitomce. Jen se zeptejte Jaroslava Plašila, Michala Bílka či Milana Baroše. Nepřijde mi to fér. Kdo ale k repre teď?
Jindřich Trpišovský je nejlepší český trenér v nejlepších letech, a jako takový našemu fotbalu nejlépe poslouží na lavičce Slavie Praha. Potřebuje hráče denně zlepšovat, aplikovat nové trendy. Něco takového se u reprezentačního fotbalu, který je oproti klubovému o tři úrovně horší, dělá těžko.
Osobně dlouhodobě volám po zahraničním kouči. V poslední anketě Football Clubu jsem zmiňoval dánského trenéra Jesse Thorupa. Mezitím ho angažoval Augsburg a vede si s ním velmi dobře. Můj druhý tip, Niels Frederiksen, je stále k dispozici. Všichni ale víme, že tohle pro Petra Fouska není varianta.
Tak tedy asi Martin Svědík. Se Slováckem dokázal velké věci, v lize jde dlouhodobě o českou trenérskou „dvojku“ za Trpišovským. Pokud si chce od klubového fotbalu odpočinout, určitě by měl reprezentaci co nabídnout. Pokud by ale dohoda s ním z jakéhokoliv důvodu neklapla, už mě moc relevantních jmen nenapadá.
fotbalový reportér na volné noze (projekt Je to kulatý)
Při vší úctě k ostatním generuje nyní česká trenérská škola jedno jediné jméno, vůči kterému by nejspíš při obsazování pozice reprezentačního trenéra nezazněla ani jediná výhrada. Jenže Jindřich Trpišovský je dlouhodobou smlouvou vázán ke Slavii. A ta je ochotna ho k národnímu týmu nejvýš krátkodobě „zapůjčit“. Tady se každopádně shodnu s názorem předsedy Fouska a výkonného výboru, že by se měla hledat koncepčnější varianta, než poslat Trpišovského s týmem na Euro a pak zase hledat jiného trenéra.
A v této konstelaci se jako nejvýraznější kandidát jeví Martin Svědík. Na Slovácku prokázal, že umí mužstvo naučit propracovanou organizaci hry a přivést ho k úspěchům, jakými pro tento klub bezpochyby byl zisk domácí pohárové trofeje a zajímavé výkony týmu v Konferenční lize. Byť si neprošel ohni bojů na lavičce žádného z top tři českých klubů, jeví se Svědík jako nadějná volba.
Osobně bych si dokázal v pozici reprezentačního kouče představit i Ivana Haška, Vítězslava Lavičku, Miroslava Koubka či Václava Kotala v obklopení mladých asistentů, ať už by šlo o Radoslava Kováče, Jaroslava Köstla nebo Davida Holoubka. Proti sedmdesátníkům Koubkovi s Kotalem už, pravda, při perspektivě práce až do MS 2026 může hovořit jejich věk.
Přijde mi až hloupé, jak vedení asociace ostentativně odmítá variantu zahraničního trenéra. Přesněji řečeno, považuje ji za „okrajovou“. To je myšlení staré dvacet let. Přirozené by mi přišlo vyhlásit výběrové řízení, do kterého by se jistě přihlásili i zajímaví zahraniční experti. Mezi nimi by pak toho nejvhodnějšího měla vybírat Sportovní rada FAČR, která je k tomu odborně kompetentní.
Zajímavý tip by mohl být například Urs Fischer, kterého znají Marek Suchý s Tomášem Vaclíkem z úspěšného období Basileje. A donedávna kouzlil s týmem Unionu Berlín.
Ať už tak či tak, zahraničního kouče nejspíš české fotbalové prostředí odmítá, protože by nemusel přistoupit na zavedené hry s agenturami a kluby na leckdy umělém navyšování cen hráčů prostřednictvím startů v národním týmu. Dokud se ale tyhle zvyklosti nenaruší, budou českou reprezentaci brzdit navěky.
autor Livesport zpráv
Přiznám se, že nepatřím k těm, kteří k reprezentaci posílají Jindřicha Trpišovského. Uznávám jej jako jednoho z nejlepších trenérů v novodobé české historii, nicméně si myslím, že je to jedna z nejnáročnějších variant na organizaci a realizaci. Nedovedu si představit, že by došlo k takovému konsenzu, aby byl spokojený trenér, klub i asociace.
Navíc jsem velkým příznivcem toho, abychom opustili komfortní zónu a vyzkoušeli zahraniční variantu, která nám otevře oči. Tolik kvalitních českých trenérů zkoušelo štěstí ve Spartě, až klub nasměroval správným směrem odborník z Dánska.
Netvrdím, že přijde cizinec a český fotbal bude rázem produkovat jiné hráče, hrát moderní fotbal a sbírat úspěchy na mezinárodní scéně. To je na mnohem hlubší analýzu. Nicméně cítím, že by reprezentace změnu pohledu citelně potřebovala. Nejsem totiž toho názoru jako předseda Petr Fousek, že zdejší prostředí je specifické a nejlépe mu rozumí našinec.
Cítím však, že tudy cesta nepovede. Ať už kvůli představám FAČR, finančním nákladům na tuto operaci a upřímně ani nevidím člověka, který by nabídl jméno z Evropy, jenž nebude palbou od boku, ale sázkou na kvalitu. Tak jako se to na Slovensku povedlo Marku Hamšíkovi s Francescem Calzonou.
Tudíž mi z toho vychází už jen jediné pochopitelné jméno - Martin Svědík. Chtěl bych ho vidět s kvalitnějším materiálem, než měl na Slovácku. Chtěl bych u národního týmu muže, který je skvěle takticky vybavený, je náročný, ale zároveň se za něj hráči porvou. A bude to trenér, jenž v době konání MS 2026 může prožít trenérský vrchol.
zakladatel a CEO společnosti 11 Hacks
Kdo by podle vás měl nově vést reprezentaci?
Martin Svědík představuje ideální volbu. Jeho inovativní přístup a moderní pohled na taktiku by mohl být přesně tím, co tým potřebuje. Taktické koncepty se za posledních pět let inovovaly k nepoznání a porozumění současným trendům je klíčové. Jediná obava, kterou bych měl, se týká schopnosti jeho týmu tvořit šance ve finální třetině. Slovácko je nejvíc centrující tým v lize, což je suboptimální (ne úplně nejlepší, ale přijatelný – poznámka redakce) strategie. Euro je v defenzivě hodně o středním nebo nízkém bloku a kdo ho dokáže otevřít, takže schopnost trenéra naučit tým hrát v blízko soupeřova vápna bych považoval za klíčový atribut rozhodnutí.
Měla by se případně fotbalová asociace pokoušet získat pro národní tým slávistického kouče Jindřicha Trpišovského (protože je to podle názoru mnohých nejlepší český trenér)?
Trenér Trpišovský je rozhodně náš nejlepší trenér. Ale abychom byli upřímní, šance, že ho dostaneme k reprezentaci, jsou blízko nule. Má smlouvu ve Slavii, a ta ho neuvolní. Navíc jsem skeptický, že by ho tato pozice lákala. Reprezentace je mnohem víc politiky a méně času na hřišti, které si trenér Trpišovský cení nejvíc, jak vím z bývalé spolupráce s ním (Dobiáš dřív pracoval ve Slavii jako datový analytik – poznámka redakce).
Nemělo by se vedení českého fotbalu spíš inspirovat na Spartě a hledat nějakého vhodného kandidáta v cizině?
Co se týče možnosti zahraničního trenéra, to by bylo něco nového a zajímavého. Ale otázkou je, jestli má vedení fotbalové asociace dost prostředků a chuti se pustit do takového hledání a udělat opravdu důkladnou analýzu, aby vybrali toho pravého. Byl bych k této cestě aktuálně velmi skeptický a nevěřím, že by se zvolilo správně. Takové hledání by mělo navíc probíhat měsíce a nikoliv pár týdnů.
A máte případně nějaký tip na kouče ze zahraničí?
Optimální podpis trenéra za mě udělala Belgie, která vzala Domenica Tadesca. To je dobrý příklad toho, jak najít mladého, progresivního trenéra, který má nedávné zkušenosti z top ligy. Ale takový výběr by opravdu potřeboval velmi důkladnou analýzu. Jako příklad bych zmínil Igora Tudora, co odvedl skvělou práci ve Veroně a pak ho trochu nespravedlivě vyhodili z Olympique Marseille. Ale na konci dne se všechno točí kolem peněz, které má česká fotbalová asociace na takovou pozici k dispozici.
Po reprezentační pauze se o víkendu vrací liga. Za sebou má 14 odehraných kol a spoustu dalších důležitých čísel. Vyznáte se v nich? To odhalí náš kvíz vycházející z aktuálních statistik, který se vás občas snaží zmást, tak se nenechte...
Liga národů pro Česko skončila výhrou ve skupině. Teď reprezentaci čeká cesta ze snem. Příští rok odehraje kvalifikaci na mistrovství světa 2026. Kvíz vás prověří, co o příštím mundialu víte.
Mládí vpřed. A vědomé jsou si toho i fotbalové kluby, které na fanoušky z generace Z stále častěji cílí v nejrůznějších marketingových kampaních. Ukázkovým příkladem propojení popkultury a fotbalového klubu je narozeninová party Sparta on Fire s hudebními esy Rohonym, Mišíkem a Manenem.