Liga „mistrů“. Projděte si, jak se elitní soutěž měnila v čase

Do 70. ročníku vstupuje Liga mistrů, pravděpodobně nejprestižnější klubová soutěž světa. Má reformovaný model, nově je hlavní fáze ligová a hraje ji 36 týmů namísto dosavadních 32. Česko má stále šanci na dva účastníky v hlavní fázi, což by se stalo poprvé v historii. Držíme Spartě i Slavii palce. Dnes se ale podíváme na něco jiného. Projdeme si, jak se Liga mistrů od svého zrození v roce 1955 vyvíjela. Jak se hrála.

Samotný název Liga mistrů platí až od ročníku 1992/93, do té doby se soutěž hrála pod techničtějším a věcnějším názvem Pohár mistrů evropských zemí (PMEZ). A téměř celé první čtyři dekády se hrálo takřka v neměnném systému, kdy se zhruba 32 týmů postupně poměřovalo ve vyřazovacím systému. Aby si tak kluby mohly počítat například historickou účast ve čtvrtfinále, stačilo dřív projít přes dva soupeře.

To se povedlo třeba Baníku v sezoně 1980/81, když vyřadil islandský ÍBV a východoněmecké Dynamo Berlín, aby pak mezi osmičkou nejlepších přišel konec s Bayernem. Podobně na tom byla Sparta v sezoně 1984/85, kdy se do čtvrtfinále dostala přes norskou Valerengu a dánské Lyngby, aby následně nestačila na Juventus.

Tehdy se ještě nehrálo na žádné výkonnostní koše, takže hodně záleželo na losu. O rok později Sparta dostala hned v prvním kole Barcelonu, a i když s ní hrála skvěle, a na Camp Nou dokonce vyhrála 1:0, vypadla, protože doma prohrála 1:2 a venkovní góly rozhodly pro Katalánce.

Českým rekordmanem z tohoto prvního období je Dukla, která v sezoně 1966/67 došla až do semifinále přes dánský Esbjerg, Anderlecht, Ajax, aby v semifinále nestačila na následně vítězný Celtic. O dva roky později hrál semifinále i další československý mistr Spartak Trnava, který se tam dostal přes Steauau, Lahti a AEK.

V jednoduchém vyřazovacím formátu se hrálo až do sezony 1991/92, která je další památnou z českého pohledu. Takzvaný nultý ročník Ligy mistrů začínal dvěma vyřazovacími koly, pak se ale hrály první skupiny v historii poháru mistrů. Byly to dvě čtvrtfinálové skupiny, ze kterých šli vítězové rovnou do finále. Sparta vyřadila tehdy Rangers a Marseille, doma pak slavně porazila ve skupině i Barcelonu, za kterou skončila druhá ve čtvrtfinálové skupině a do posledního zápasu ještě šla s nadějí na finále.

Už v další sezoně se PMEZ definitivně změnil na Ligu mistrů a přišlo období překotných změn. Důvody k tomu byly dva hlavní: šéfové největších klubů chtěly víc atraktivních zápasů v Evropě a s tím spojených víc peněz. Už tehdy vyhrožovali vznikem samostatné Superligy.

Další důvod pak byl praktický. V organizaci soutěže před vznikem Ligy mistrů vládl chaos. Německý časopis Kicker ve svém vydání k 30 letům Champions League v roce 2022 vzpomíná, že si kluby ještě na začátku 90. let prodávaly vysílací práva samy, což vedlo k podobnému zmatku, jaký si teď Sparta zažila při souboji s FCSB v Rumunsku. Majitelé se prostě do poslední chvíle snažili cenu práv vyhnat na maxima, zvlášť když hráli proti nejlepším evropským týmům.

Liga mistrů se tedy hraje od sezony 1992/93 a to ještě ve zcela stejném formátu, v jakém se hrál její nultý ročník. V další sezoně se rozrůstají předkola, celkově je v soutěži nově 42 týmů. Další změnou je, že ze čtvrtfinálových skupin postupují dva týmy, takže se pak hraje i semifinále.

Od sezony 1994/95 se jde proti proudu rozšiřování a do Ligy mistrů naopak zasahuje jen 24 týmů, 16 z nich startuje v předkole, odkud jdou vítězové do čtyřech skupin, kde je už připravená nasazená osmička. Ze skupiny postupují vždy dva první týmy a pak se hraje klasická vyřazovací fáze od čtvrtfinále dál. Tenhle systém vydrží tři sezony.

V ročníku 1997/98 se rozrůstají předkola i skupiny. Poprvé Ligu mistrů nehrají jen mistři, ale i druhé týmy z nejlepších lig. Skupin je šest, z nich postupují jen vítězové a další dva nejlepší týmy z druhých míst. Pak následuje čtvrtfinále. Sparta v tomto ročníku projde do skupiny přes Salzburg a v ní je třetí za Dortmundem a Parmou a před Galatasarayem.

V sezoně 1999/2000 je na řadě další rozrůstání. Přibývá další předkolo (tehdy to jsou tři), přibývají třetí týmy z nejsilnějších lig a skupiny hraje poprvé 32 týmů, 16 postupuje do dalších (osmifinálových) skupin, pak je čtvrtfinále… Poprvé také třetí týmy ze základních skupin přeskakují do Poháru UEFA. Česko má poprvé dva týmy, Teplice hrají v kvalifikaci s Dortmundem (0:1 a 0:1), Sparta jde rovnou do skupiny, kterou vyhraje před Bordeaux, Spartakem a Tilburgem. V následující osmifinálové skupině je třetí za Barcelonou a Portem a před Herthou.

Od ročníku 2003/04 byly osmifinálové skupiny zrušeny a dochází k ustálení systému v hlavní fázi soutěže. Po základních skupinách se hraje klasická vyřazovací část od osmifinále dál. Sparta postoupila ze skupiny za Chelsea a před Besiktasem a Laziem. V osmifinále vypadla s AC Milán (0:0 a 1:4).

V sezoně 2009/10 se poprvé hrají čtyři předkola s mistrovskou a nemistrovskou částí.

Od ročníku 2018/19 nově mají čtyři nejlepší země jistou účast pro všechny čtyři své týmy, z předkol tak ubývá počet postupových místenek z deseti na šest.

První revoluce z pohledu herního formátu se tedy Liga mistrů dočkala na začátku 90. let, teď dochází k další. Všechny tři evropské poháry se nově hrají v hlavní fázi s 36 týmy, došlo tak k rozšíření o čtyři kluby v každé soutěži (dvě nová místa v Champions League jsou pro kluby ze zemí, které získaly nejvíc bodů do národního koeficientu v minulé sezoně, jedno pro třetí tým z ligy, která je na pátém místě národního koeficientového žebříčku a poslední nové místo šlo pro týmy z kvalifikace, ze které tak do LM jde teď sedm týmů).

Nově se také už nehrají skupiny po čtyřech, ale body se sčítají do jedné velké tabulky v každé evropské lize. V Lize mistrů a Evropské lize odehrají všechny týmy v ligové fázi osm zápasů proti osmi různým soupeřům. Víc si o tom můžete přečíst v textu Nové poháry. Projděte si, co kluby čeká v reformovaných evropských ligách.

Jestli nás tenhle systém bude bavit, začneme zjišťovat už od 17. září, kdy se hrají první zápasy nové Ligy mistrů. Historie nás každopádně učí, že nejde o změnu poslední.