Hrát se bude od 21. března 2025 do 31. března 2026. Skupinová fáze skončí v listopadu 2025 a na konci března 2026 se odehraje dvoukolová baráž, jakou známe už z minulé kvalifikace, kdy Česko vypadlo v prodloužení ve Švédsku. Týmy budou slosovány do dvanácti skupin (šest po pěti a šest po čtyřech týmech s tím, že skupiny po čtyřech se rozehrají až v září 2025), vítězové skupin se kvalifikují na mistrovství světa, týmy z druhých míst budou hrát baráž. O další čtyři místa z celkových 16 v baráži se hraje v Lize národů.
Přesný termín zatím UEFA neoznámila. Losovat by se mělo někdy na konci roku 2025, ne však dřív, než bude dohrána skupinová fáze Ligy národů. Na pořadí ve skupinách totiž bude záviset, které týmy budou ještě na začátku roku 2025 hrát finále či play off o postupy a sestupy v Lize národů. Tyhle týmy pak budou nalosovány do kvalifikačních skupin o MS 2026, ve kterých budou jen čtyři týmy. Zbylé národní týmy UEFA nalosuje do kvalifikačních skupin po pěti a týmy v těchto skupinách rozehrají kvalifikaci o MS 2026 už na konci března 2025. Týmy ze čtyřčlenných skupin kvalifikaci o MS 2026 rozehrají až na začátku září.
Momentálně je česká reprezentace na hraně druhého a třetího koše. Obecně samozřejmě platí, že čím výš je země nasazená, tím má lepší vyhlídky na hratelnější soupeře. Jedním z dílčích cílů pro další zápasy v Lize národů by tak měl být i zisk co nejvyššího počtu bodů nejen do samotné tabulky v Lize národů ale i pro dlouhodobé hodnocení Česka, které rozhoduje o umístění ve výkonnostních koších právě i při kvalifikačních losech.
Mistrovství světa se v roce 2026 bude hrát v USA, Mexiku a Kanadě. A počet účastníků vzroste z předchozích 32 na 48. Na první pohled to výrazně nahrává české reprezentaci. Víc účastníků = větší šance se tam dostat.
Má to ale háček.
Šance Česka na kvalifikaci na příští mistrovství světa nevzroste tak moc, jak by velké navýšení celkových účastníků mohlo na první pohled ukazovat. Evropa totiž dostane jen tři nová místa. Místo předchozích 13, kolik bylo evropských týmů na MS 2022 v Kataru, tak na MS 2026 bude 16 zemí z federace UEFA.
Když se Česko dostalo na svůj jediný světový šampionát v roce 2006 v Německu, hrálo tam tehdy 14 týmů z Evropy. Česko se naopak pravidelně účastní mistrovství Evropy, kde až do roku 2012 hrálo 16 týmů, což není o moc víc, než kolik bylo donedávna evropských týmů na MS. O to víc vyniká rozdíl úspěšnosti v kvalifikacích na Euro, kde Česko zatím nechybělo. Zvlášť když na mundialech v letech 1998 a 2002 bylo 15 týmů z Evropy. Výrazně lehčí cesta na Euro je až od roku 2016, kdy na kontinentálním mistrovství účinkuje 24 týmů.
„Pro nás Ligou národů začíná boj o mistrovství světa. Právě umístění v Lize národů nám totiž může pomoci v následné kvalifikaci, která začne příští rok. Každý zápas je pro nás klíčový,“ řekl Ivan Hašek, když oznamoval nominaci na první zápasy Ligy národů hrané v roce 2024.
Čtyři místa pro týmy z Ligy národů v kvalifikačním play off jsou určená vítězům skupin, kteří nebudou první nebo druzí ve skupinách kvalifikačních. Do play off půjdou čtyři takové týmy s nejlepším postavením v dlouhodobém hodnocení Ligy národů. A vzhledem k tomu, že Česko bylo v prvním koši béčkové Ligy národů, má velmi dobrou vyhlídku, že případná výhra ve skupině Ligy národů mu zajistí účast v baráži o MS 2026, pokud by se reprezentaci v roce 2025 nepovedla kvalifikační skupina.
Složení 48 týmů na příštím mistrovství světa bude následující:
Ve Střední a Severní Americe jsou už mezi účastnickými týmy započteny i všechny tři pořadatelské země (Kanada, Mexiko a USA). Třetinová šance v baráži upozorňuje na fakt, že se o dvě závěrečná místa bude hrát baráž šesti týmů rozdělená na dvě části, ve které vždy jeden ze tří týmů postoupí.
Už jsme si řekli, že Evropě oproti poslednímu MS přibydou tři týmy. U ní je 16 účastníků jediný předem jistý počet. Další kontinenty mají vždy šanci k jistému počtu týmů ještě přidat úspěšný tým z baráže (Střední a Severní Amerika bude mít v baráži jako jediná dva týmy).
Afrika má jistotu, že si na příštím šampionátu proti katarskému turnaji polepší minimálně o čtyři týmy, Asie o tři, Jižní Amerika i Severní a Střední Amerika o dva a nově má jednoho jistého účastníka i Oceánie (plus všichni budou mít ještě týmy v baráži).
Pokud by se Ivanu Haškovi povedlo splnit jeho cíl, bude Česko na šampionátu v roce 2026 mezi 48 národními týmy, které se rozdělí do 12 skupin po čtyřech. V herním systému přibude jedno vyřazovací kolo. Doteď po skupinách následovalo osmifinále, nově se bude hrát první kolo play-off s 32 týmy. Ze skupin budou postupovat vždy první dva nejlepší a s nimi osm nejlepších týmů na třetích místech. Šampionát se tím zhruba o týden prodlouží, na což se vezme čas ze zkrácení přípravy pro reprezentace před MS. Podobným systémem se od roku 2016 hraje i rozšířené mistrovství Evropy, kde ze šesti skupin postupují do osmifinále i čtyři nejlepší ze třetích míst.
To záleží na úhlu pohledu. Jako každá změna nese i tato sebou kritiku. Někdo se obává, že bude se 48 týmy na mistrovství výrazně klesat jeho kvalita ve skupinové fázi. Podobně se to řešilo i u rozšíření Eura z 16 na 24 týmů od roku 2016. Na druhou stranu rozšíření o celou polovinu počtu účastníků dává jednoduše možnost více zemím dostat se na vrcholný reprezentační turnaj, který se hraje jen jednou za čtyři roky.
Změna kromě jiného znamená, že se na příštím mistrovství světa odehraje celkem 104 zápasů oproti 64, které se hrály na šampionátu dosud. Cíl FIFA je jasný: výrazně víc zápasů získá ještě víc prostoru v televizním vysílání a FIFA na tom vydělá víc peněz. O tom, že rozšíření počtu účastníků vedení FIFA využívá jako politický nástroj, který mu zajišťuje hlasy při volbách, hovořil v podcastu ke katarskému šampionátu novinář Luděk Mádl. Na druhou stranu platí, že většinu peněz, které FIFA získá, rozděluje na jednotlivé národní fotbalové svazy, což by mělo pomoci k rozvoji fotbalu po celém světě.
Pro jednotlivé týmy pak rozšíření znamená maximálně o jeden zápas víc než doteď. Kdo vypadne ve skupině, odehraje stejně jako dosud tři zápasy. Kdo v prvním vyřazovacím kole ten, stejně jako dosud odehraje zápasy čtyři. Od osmifinále, kde doteď play-off začínalo, počet zápasů o jeden vzroste. Znamená to, že nejlepších 16 odehraje o jeden zápas víc než doteď.
Celý šampionát v roce 2026 se vejde do 39 dnů. V Kataru byl zúžený program na 29 dnů, předchozí mistrovství trvala 32 dnů. Příští mistrovství světa se bude hrát od 11. června do 19. července 2026. Na přípravu budou mít reprezentace před startem MS 16 dnů, před Katarem to bylo kvůli netradičnímu termínu méně, před MS 2018 pak na přípravu bylo 25 dnů. Ta se teď zkracuje, aby celkové okno, ve kterém je zastavený klubový fotbal, nebylo při rozšířeném šampionátu delší.
S tím, jak se MS rozšiřuje, bude stále obtížnější na organizaci. Proto se zřejmě stanou normou společné kandidatury několika zemí. Šampionát v roce 2030 budou hostit Španělsko, Portugalsko a Maroko. Úvodní zápasy se navíc odehrají v Argentině, Paraguayi a Uruguayi na počest stého výročí šampionátu.
Hlasovalo se v Moskvě v roce 2018 před zahájením tehdejšího šampionátu. Hlasování bylo veřejné, což bylo v kontrastu s předchozími volbami, kdy pořadatelství v letech 2018 a 2022 získaly Rusko a Katar.
Pro společnou kandidaturu USA, Mexika a Kanady hlasovalo 134 zástupců fotbalových asociací, pro konkurenční nabídku Maroka 65. Nikdo jiný se o pořádání šampionátu nehlásil. Protože předchozí dvě mistrovství získala Evropa (Rusko) a Asie (Katar), nemohly se země z těchto kontinentů ucházet o kandidaturu na rok 2026.
Kanada, Mexiko a Spojené státy se nejprve hlásily jako tři samostatní pořadatelé, až později se jejich zástupci dohodli na společné kandidatuře. Stalo se tak poté, co FIFA zrušila předchozí zákaz společných kandidatur. Doposud bylo mistrovství světa najednou nejvíc ve dvou zemích. Bylo to v roce 2002 v Japonsku a Jižní Koreji.
Spojené státy už mistrovství světa pořádaly v roce 1994, Mexiko v letech 1970 a 1986. Kanada nikdy. Hrát se bude v roce 2026 v 11 městech USA (Atlanta, Boston, Dallas, Houston, Kansas City, Los Angeles, Miami, New York/New Jersey, Philadelphia, San Francisco/Bay Area, Seatle), ve třech městech v Mexiku (Guadalajara, Mexico City, Monterrey) a ve dvou kanadských (Toronto, Vancouver).
„Bude to mnohem, mnohem, mnohem větší. Myslím, že tahle část světa ani netuší, co se tu bude v roce 2026 dít. Tyhle tři země budou vzhůru nohama. To bude invaze světa do Kanady, Mexika a Spojených států,“ uvedl Gianni Infantino, šéf FIFA.
„Myslím, že zvolení společné kandidatury Kanady, USA a Mexika, nebylo pro většinu zástupců světových federací překvapením. Nevýhodou může být možná jen časový posun, jednoznačným plusem ale bude ekonomický přínos pro FIFA, UEFA i členské národní asociace,“ řekl po volbě Martin Malík, tehdejší předseda FAČR.
Do 17. října můžou amatérské i profesionální sportovní kluby s ekologickými snahami zažádat o grant v rámci projektu Sázíme na klima, který organizuje Nadace Tipsport. Celkově se rozdělují dva miliony korun, jednotliví žadatelé můžou na své aktivity dostat příspěvek 50 tisíc až 200 tisíc korun. Přečtěte si víc o podmínkách grantové výzvy.
Jaké další zápasy čekají Česko v Lize národů? Jak si národní tým stojí v tabulce? A proč se tahle soutěž vůbec hraje a jak se z ní dá dostat na mistrovství světa v roce 2026? Odpovídáme v přehledném souhrnu.
Rozhovor s generálním ředitelem Sparty Tomášem Křivdou o stavbě nového stadionu na Strahově a stěhování z Letné, ekonomických efektech účasti v Lize mistrů, ale i odchodu Briana Priskeho a nastavování klubové kultury.
