Mohl to být další velký souboj s Řeckem. Teprve druhý od hořkého semifinále v Portugalsku, navíc přesně po dvaceti letech. Stačilo, aby finále baráže o EURO vyhrál favorit, a Češku přibyl do skupiny F starý známý soupeř. Jenže víc než 44 tisíc diváků vidělo koncem března v Tbilisi jiný scénář.
Viděli nervózní, tvrdý a hlavně vyrovnaný zápas. Viděli skvělý výkon brankáře Giorgiho Mamardashviliho. A viděli historickou výhru domácí Gruzie, která k remíze 0:0 přidala triumf 4:2 v penaltovém rozstřelu. Po 33 letech od chvíle, kdy se země vymanila ze Sovětského svazu, postoupil její národní tým poprvé na fotbalový šampionát.
Do Německa přijela Gruzie jako možná největší outsider celého Eura. Nepřijela ale bez ambicí. „Víme, co můžeme dokázat. Nebudeme hrát jako malý tým,“ řekl před začátkem trenér Willy Sagnol. A úvodní zápas s Tureckem jeho slova potvrdil. Gruzie sice padla 1:3, postarala se ale o zatím jeden z nejlepších zápasů turnaje. Od bodů v něm nebyla daleko. Co ukáže proti Česku?
Vydejte se s námi do Německa s projektem Cesta na EURO.
Osmnáct. To je počet zemí, ve kterých aktuálně působí 26 hráčů gruzínského kádru pro EURO. Pro srovnání: v české sestavě najdeme fotbalisty hrající celkem v šesti státech. Výčet klubů, ve kterých reprezentanti soupeře ze skupiny F působí, je doslova světový. Atlanta United, Slovan Bratislava, Al-Okhdood, Panetolikos, Karabach, APOEL… nebo třeba iránské Persepolis.
Z nejvyšší gruzínské soutěže, která nese název Erovnuli liga a už pár let se hraje systémem jaro/podzim, se do nominace dostali jen dva hráči. Není to úplně překvapení. Gruzie je v žebříčku UEFA na 46. místě, tedy až za Maltou, Lichtenštejnskem nebo Faerskými ostrovy. Mistr domácí ligy se tak dostává jen do prvního předkola Ligy mistrů, kde často i končí, a lépe se nevede ani ostatním postupujícím. Základní skupinu nějaké evropské soutěže si gruzínský tým zahrál naposledy v sezoně 2004/05.
Mezi elitou se tehdy objevilo Dinamo Tbilisi, dlouholetý hegemon domácího fotbalu. Tým, který sbíral úspěchy už v dobách SSSR a v roce 1981 slavně vyhrál Pohár vítězů pohárů, si po osamostatnění v 90. letech udělal z nové soutěže továrnu na mistrovské trofeje. V éře svobodné Gruzie jich má na kontě už devatenáct, skoro pětkrát tolik co druhé nejúspěšnější Torpedo Kutaisi. Jako trenéři k tomu přispěli i v Česku a na Slovensku dobře známá jména: Dušan Uhrin mladší, Michal Bílek nebo Juraj Jarábek.
Gruzie – Česko 4:1. Tohle se hodně nepovedlo. Projděte si nejzajímavější komentáře k nepovedenému startu národního týmu v Lize národů, které jsme vybrali ze sociální sítě X.
Nejen sledováním zápasů je živ fotbalový fanoušek. V televizi se dá přece dívat i na filmy o fotbale… Prohlédněte si upoutávku na snímek podle skutečného příběhu jednoho z největších outsiderů na světě, který vás skvěle pobaví.
Pořadatelé olympijských her ženami dlouho pohrdali. Osud ženského sportu ale na začátku 20. století změnila jedna houževnatá fotbalová trenérka.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
