Na úplný úvod této analýzy se musím omluvit. Na začátku září před startem základních skupin jsem napsal, že nejvýš, kam může Česko alespoň teoreticky pomýšlet, je 12. místo v žebříčku národních koeficientů UEFA. To drželo v té době Švýcarsko a mělo náskok 4,725 bodu. Hluboce jsem se mýlil.
Stačilo šest hracích dnů, čtrnáct českých výher z osmnácti zápasů (!), osm bonusových bodů za umístění ve skupinách a jeden další za postup do osmifinále Evropské ligy, a Česko nejen že Švýcarsko dohnalo, ono jej dokonce o téměř tři body předehnalo. Navíc pod sebe dostalo i Rakousko, které mělo ještě o pár desetin vyšší náskok.
Česko po základních skupinách vystoupalo na 11. příčku v žebříčku národních koeficientů. Na důležité šestnácté místo, které jako první už nezaručuje pět týmů v pohárech pro sezonu 2025/26, máme nyní náskok 4,925 bodu. To matematicky stáhnout sice jde, ale scénáře, na základě kterých by se tak stalo, jsou tak absurdní, že lze cíl skončit do patnáctého místa považovat už nyní za splněný.
Naše pozornost se tak musí přesunout k vyšším příčkám. Další zlomová v žebříčku národních koeficientů je dvanáctá. Země na 12. pozici totiž vyšle pět týmů do pohárů takto:
Oproti tomu země na 13. pozici posílá do Evropské ligy jen jeden tým, a to ještě do 3. předkola, takže nemá jistotu základní skupiny. Zbylé dva týmy pak jdou do 2. předkola Konferenční ligy. Země na 11. místě v žebříčku je na tom stejně jako ta dvanáctá a další velký zlom nastává na desáté pozici.
Jste znalci fotbalu? Pamatujete si názvy významných míst? Otestujeme vás na jedenácti klubových stadionech.
Anglická liga, pohárová semifinále v dalších top evropských zemích a spousta dalšího fotbalu. Projděte si kompletní televizní program na středu.
Tohle vydání newsletteru Kopačky je speciální, hlavním tématem je derby pražských S, které hostil Eden. Divácký rekord sice nepadl, i tak ale poslední sobota ukázala, jak dobře může vypadat utkání ženských týmů v Česku.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
