Jak se cítí fanoušci na výjezdech? Reportér shrnul rok na cestách

Bohužel, nedaří se mi najít 1. vstupenka z této sezony ze zápasu Teplice vs Plzeň, snad proto, že připomínala účtenku od nákupu. Ještě tomu dám šanci, ale už teď můžu říct, že těch 6520 Kč stálo rozhodně za to (celková suma zahrnuje i dva zahraniční výlety za 1220 Kč).

Tu cenu za nějakých 23 zápasů sem nedávám kvůli sobě, ale kvůli tomu, abyste měli představu, kolik cca může stát sezona aktivního fanouška jen na vstupenkách - 23 duelů jsou přibližně dvě třetiny sezony. Takže kompletní vyjde třeba i na 10 tisíc.

K tomu taky cesty, ohromná porce času, pochopení rodiny, blízkých. To všechno zmiňuju proto, abychom opravdu naslouchali názorům aktivních fanoušků, a brali řadu jejich požadavků za velmi relevantní (nadstavba, termíny, podmínky celkově).

Bez těchto lidí by to totiž nebavilo vás všechny, co z nějakého důvodu chodit a jezdit nemůžete a třeba sledujete fotbal v televizi, přes rádio nebo na internetu. To není výtka, každý má samozřejmě jiné priority. Atmosféra na stadionu je u nás zásadní, v podstatě skoro to hlavní, to nejatraktivnější.

Zatím nebudeme mít sportovní úroveň nejlepších a bohatších lig. Ale atmosférou se jim můžeme přibližovat snáz, na to drahé fotbalisty nepotřebujeme. „Jen“ lásku a vztah ke svému klubu. Ty uvozovky dávám, protože to není málo, naopak.

Proto by mělo být úkolem pro vedení soutěže, sponzory, bezpečnostní složky a aktivní fanoušky vzájemně diskutovat, naslouchat si. Všichni potřebujeme všechny. Řada věcí se už zlepšuje, za to díky, pojďme trend nejen udržet, ale ještě to posouvat. To bych chtěl i od svého seriálu.

Kdybych měl hodnotit sezonu, tak to vezmu jako ve škole. Od chování, které bylo skvělé, výborné. Prostě za 1. Za všechny výjezdy jsem zažil jen dva konflikty, vždy šlo o jednotlivce v rámci jednoho výjezdu. Několik pomalovaných toalet, nějaké vysazené dveře od WC z pantů.

Vzhledem k tisícovkám lidí a obrovskému náporu na mnohdy malé těsné sektory, co jsem na výjezdu potkal, jsou to škody, které lze popsat jako naprostou maličkost. To všechno mnohonásobně převažuje fantastické a fanatické fandění, parádní atmosféra.

Vstupenky: nevím, co je moc, a co akorát. Ale cením Teplice, které prodávaly lístky na Slavii za 110 (!!!) korun, Zlín na Spartu za 150 a podobně. A nesnažily se napálit cenu pro hosty jen proto, že fandí S. A ponechme teď stranou, co za to nabízejí.

Občerstvení: suverénně nejlépe to měli zvládnuté na Spartě, byť i tam to někdy nemuseli stíhat. Ale zdaleka nejlépe si poradí s početnou návštěvou, velmi kontaktní, příjemné, bez mříží, platby kartou.

Výhled na hřiště, zážitek z fotbalu: tady mám nejvýš Bohemku, Ďolíček, kde si na fotbal skoro doslova sáhnete. Ale po odstranění plotů a sítí je to skvělé i v Edenu, v Plzni, na Slovácku, určitě i v Olomouci, kde jsem ale nezažil výjezd s obloukovou tribunou.

Toalety: suverénně nejvýš Vítkovice, stadion Baníku, nevím, jak pravidelně, a jak dlouho to tam funguje jako při mé návštěvě s fanoušky Liberci, ale oproti ostatním šlo o jiný svět. Vybavením obstojí i Letná, kde jsou z minulosti zvyklí na početnější mezinárodní výjezdy.

Jediným stadionem, kde v sektoru pro hosty tekla teplá voda, byly Pardubice. Různé nedostatky jsou skoro všude, nejhůř jsem si připadal ve Zlíně, kde nešlo rozsvítit. Na některých místech byly jen plastové budky bez vody.

Kdybych vybíral, který stadion byl nejvíc „přátelský, profanouškovský“ asi bych vybral Liberec - pohoda u stánku, který byl posetý samolepkami klubů. Ale toto je hodně subjektivní.

Naopak nejhůř jsem se cítil v Brně, kde má člověk dojem, že není ani součástí stadionu.

Jako v kleci si stále ještě můžete připadat na mnoha místech (i když se to lepší). Vrcholem je asi voliéra ve Zlíně. Právě na místa jako Brno, Zlín a další s velkým nepohodlím bych se chtěl v další sezoně víc zaměřit a zjišťovat, zda se věci někam posouvají.

Společným problémem je často dlouhé držení v těsných sektorech po zápasech, vzniká tam zbytečně napětí. Přitom venku se pak fanoušci stejně míchají. Nepříjemné je i natáčení od policistů. Věřím, že o tomto se teď bude víc mluvit, i na to bych se chtěl v další sezoně víc zaměřit.

Hodně subjektivní by bylo hodnocení fandění, atmosféry. Asi nejintenzivnější bylo finále poháru v sektoru slávistů, což je i pochopitelné vzhledem k počtu. Nejvtipnější a nejvíc zapálení mi přišli fanoušci Baníku, super retro tradice v Českých Budějovicích.

Ale skvělé věci bych našel na každém fanouškovském táboru. Byl jsem nadšený nadšením sparťanů, zpěvností fanoušků Slovácka. Ukazuje se, že mají co nabídnout i fanoušci „menších“ klubů jako teď Jablonec v Pardubicích. Jde o to s tím pracovat, podpořit to co nejvíc.

Viděl jsem i mnoho rodin s malými dětmi i těmi v kočárku, zažil naprosto bezpečné prostředí. A s tím je spojené i jedno velké poděkování vám všem, které jsem někde potkal. Jste skvělí, bavilo mě to s vámi, ještě jednou díky.

Text původně vyšel jako twitterové vlákno na účtu autora.