V posledních dnech rozvířila fotbalovou veřejnost zpráva, že někteří příznivci Tribuny Sever, tvrdého fanouškovského jádra týmu SK Slavia Praha, měli vyhnat ze sektorů na severní tribuně Fortuna Areny v Edenu jiné diváky. Takto postiženými měli být údajně snad i senioři a děti. Důvod? Provinili se tím, že porušili pravidla Tribuny Sever. Vytáhli si totiž z kapsy svůj mobil, aby si ze zápasu pořídili fotky a videa.
I když se tento přístup Tribuny Sever může zdát absurdní, nachází mezi řadou dalších fanoušků značné pochopení. Logika za tím je jednoduchá – Tribuna Sever má svá pravidla, která je přeci nutné dodržovat. Tato pravidla, zveřejněná mimo jiné na profilu Tribuny Sever na sociální síti X, zahrnují povinnost hlasitě podporovat svůj tým, aktivně se podílet na realizaci choreografií, zákaz házení předmětů na hřiště, ale také zákaz natáčení či focení během zápasu. Poslední zákaz má zabránit identifikaci osob odpalujících pyrotechniku, což je na stadionech přísně zakázáno a zejména v letošní sezóně by mělo být dle oficiálních vyjádření tvrdě postihováno.
Pravidla Tribuny Sever dávají perfektní smysl. Na severní tribuně Fortuna Areny fandí tisíce fanoušků a určitá míra organizace se zdá být nezbytná. Podobná pravidla mají navíc většiny fanouškovských skupin (záměrně nepoužívám označení „ultras“, neboť se kultura fandění v posledních letech výrazně změnila, u nás i v zahraničí, a takové označení by mohlo být vnímáno zbytečně negativně). Dokonce i SK Slavia Praha na svém webu upozorňuje, aby diváci, kteří si koupí vstupenku do sektorů severní tribuny v Edenu, které považuje Tribuna Sever za svůj domov, nečekali, že budou sedět na svém místě. Ve vlastním zájmu diváků klub dále doporučuje nenavštěvovat tyto sektory v jiném než slávistickém klubovém oblečení.
Je však nutné tato pravidla skutečně dodržovat a mají členové Tribuny Sever právo je vymáhat? Ač s tím někteří fanoušci nemusí souhlasit, odpověď na tuto otázku je jednoznačná. Právní řád, tedy soubor právních norem (zákonů), je jen jeden. Veškerá vymahatelná pravidla musí být buď přímo obsažena v právním řádu, nebo vydána na jeho základě. Dobrým příkladem takových pravidel mohou být vnitřní předpisy zaměstnavatele, které jsou vydávány v souladu se zákoníkem práce a konkretizují pravidla na konkrétním pracovišti. Dalším příkladem jsou obchodní podmínky, které jsou vydávány v souladu s občanským zákoníkem a upravují vztahy mezi prodejcem a zákazníky. Stejně tak je možné si stanovit v zákonných mezích vlastní pravidla v rámci obchodní korporace nebo spolku, který je mimo jiné vhodný právě pro sdružování lidí se stejnými zájmy.
Tribuna Sever, ačkoli z podstaty věci může vykazovat určité znaky spolku, nemá žádnou právní subjektivitu. Jedná se o skupina osob, které sledují stejný cíl, pro který se organizují a vzájemně podporují. Jejich pravidla mají jistě značnou morální hodnotu, pokud se jedinec dobrovolně rozhodne se jim podřídit. Trestem za porušení takových pravidel, neporušujícím zákon (zejména pak trestní zákoník), může být vyčlenění ze skupiny, což je často také považováno za jeden z trestů nejtvrdších. Jakékoli tresty či vymáhání pravidel však nesmí být vůči takovému jedinci prováděny silou nebo jinými donucovacími prostředky.
Je zcela nepřípustné, aby pravidla Tribuny Sever byla vymáhána na jakémkoli divákovi, který si zakoupí lístek do tohoto sektoru, a přitom se s danou fanouškovskou skupinou neidentifikuje. Může mít společné pouze to, že podporuje stejný klub. I když se divák na webových stránkách klubu dozví, že v sektorech organizovaných Tribunou Sever platí specifická pravidla, neznamená to, že by byl pořadatel zproštěn povinnosti zajistit divákům, kteří si do těchto sektorů zakoupili vstupenku, stejná práva a bezpečnost jako ostatním návštěvníkům stadionu.
Návštěvní řád Fortuna Areny, vydaný společností Eden Arena, a.s., vlastníkem stadionu, navíc nezmiňuje, že by divák měl povinnost strpět jakákoli omezení požadovaná ostatními fanoušky, a to kdekoli v prostorech stadionu. Naopak, návštěvní řád jasně uvádí, že je zakázáno napadat či ohrožovat ostatní návštěvníky arény. Porušení těchto pravidel může kromě porušení návštěvního řádu znamenat i porušení zákona. Podle okolností se může jednat o přestupek proti občanskému soužití či dokonce některý z trestných činů. V úvahu připadají zejména trestné činy nebezpečného vyhrožování, vydírání či omezení osobní svobody.
Závěrem je třeba zdůraznit, že právě fanouškovské skupiny, včetně Tribuny Sever, jsou těmi, kdo vytváří nezapomenutelnou atmosféru na našich stadionech. Každý, kdo miluje fotbal, by jim za to měl být určitým způsobem vděčný. Nejjednodušší způsob, jak tento vděk vyjádřit, je respektování jejich pravidel, nebo si, pokud se nechceme přizpůsobit, zakoupit lístek do jiných sektorů. Tím nejen vyjádříme vděk, ale také respekt a základní pochopení pro fotbalovou kulturu.
To však nic nemění na tom, že vůči fanouškům, kteří se takto slušně nezachovají anebo prostě jen nejsou znalí fotbalového prostředí, nelze přistupovat silou ani je k ničemu nutit. I když se na to často zapomíná, hromadné porušování pravidel či síla skupiny nelegitimizuje nezákonné jednání.
Fanoušci, kteří vymáhají silou pravidla Tribuny Sever vůči jiným divákům, zkrátka nezákonně zasahují do jejich práv. Pevně věřím, že daná situace byla výjimkou a ojedinělým činem některého z fanatických fanoušků a nikoli koordinovaná či posvěcená akce organizátorů Tribuny Sever.
Reprezentace je smutným obrazem toho, jak fotbal v Česku funguje a kdo ho dlouhodobě vede. Luděk Mádl dává sobotnímu debaklu v Gruzii širší kontext.
Nejen sledováním zápasů je živ fotbalový fanoušek. V televizi se dá přece dívat i na filmy o fotbale… Prohlédněte si upoutávku na snímek podle skutečného příběhu jednoho z největších outsiderů na světě, který vás skvěle pobaví.
Pořadatelé olympijských her ženami dlouho pohrdali. Osud ženského sportu ale na začátku 20. století změnila jedna houževnatá fotbalová trenérka.
