Bundesligová tečka: Legendární Leverkusen, nováček do Evropy a záchrana na poslední chvíli

Fotbalová sezona je u konce. Tohle proroctví ze skladby skupiny Bring Me The Horizon se jako každý rok neomylně naplnilo. Bundesligový ročník 2023/24 je za námi. A i když by se to nabízelo, historicky první neporažení šampioni ligy se nemůžou řídit textem písně a „tancovat celou noc, dokud nepřestanou cítit nohy.” Svěřenci trenéra Alonsa je budou ještě potřebovat. Trofejí na dohled je vícero.

První ze tří finále, jak zápas s Augsburgem označil Xabi Alonso, zvládli. Výsledek 2:1 by mohl naznačovat vyrovnané utkání, ale to není pravda. Většímu rozdílu ve skóre zabránil především Tomáš Koubek v brance bavorského celku. Svoji možnou derniéru v klubu začal nešťastně, když daroval soupeři první branku. Chybu ale víc než napravil šesti zákroky a jednou krádeží balonu z pod kopaček k prázdné brance směřujícího Floriana Wirtze.

Ani tak ale krajanům Schickovi, Hložkovi a Kovářovi nezkazil radost. Jsou to první čeští vítězové Bundesligy od Jana Šimůnka s Wolfsburgem v roce 2009. Stejně dlouho čekala Bundesliga na šampiona, který se nejmenuje Bayern nebo Dortmund. Leverkusen se na salátovou mísu pro vítěze Bundesligy podepisuje vůbec poprvé. A hned jako neporažený šampion. Vůbec první v 61leté historii soutěže.

Pokud by pořád někdo váhal, jak neuvěřitelnou kampaň Leverkusen odehrál, přidávám ještě jeden fakt: Bayer Leverkusen Xabiho Alonsa dosáhl na stejně bodů, jako Pep Guardiola ve své nejštědřejší sezoně s Bayernem. Oba součty se zastavily na čísle 90. Ani celý ročník bez porážky ale nestačil na vyrovnání bodového rekordu ligy. Ten drží Bayern Juppa Heynckese. Vítěz treblu s Bayernem jich v roce 2013 posbíral 91. I Heynckesův Bayern ale toho roku jednou prohrál. Kdo že jim to tenkrát zabránil stát se prvními Invincibles (neporaženými) v soutěži? Bayer Leverkusen.

Příznivci Rekordmeistera z Mnichova se můžou chlácholit vzpomínkami na lepší časy. To ale nijak nemění skutečnost, že jejich favorité se poslední hrací den propadli až na třetí místo. „Ve Stuttgartu jsme měli šanci zůstat s přehledem před VfB. Dvakrát jsme ale inkasovali v závěru a zápas zahodili,“ rozčiloval se nad konečným třetím místem Thomas Tuchel.

Stuttgart v posledním kole převálcoval Gladbach 4:0. Na dálku mezitím sledovali, jak Andrej Kramarić hattrickem sebral Bayernu všechny tři body, když režíroval obrat z 0:2 na 4:2. Tímhle počinem jednak pustil Stuttgart do pozice vicemistra, především ale pojistil svému TSG evropské poháry (Evropskou nebo Konferenční ligu podle toho, kdo vyhraje finále německého poháru) pro příští rok.

Dvoubrankový náskok zahodili Bavoři před pár týdny i v Heidenheimu. „Měli jsme tam šance na vedení 0:3, 0:4, 0:5. Nakonec jsme prohráli 3:2,“ kreslil paralelu mezi oběma zápasy Thomas Tuchel. Kdo by tenkrát tušil, že i tyhle tři body pošlou Heidenheim do Evropy!

Nováček soutěže má totiž velmi dobrou šanci zahrát si přinejmenším předkola Konferenční ligy. Stačí, aby Leverkusen vyhrál pohár proti druholigovému Kaiserslauternu. Frank Schimdt, který na lavičce 1. FC sedí od roku 2007, pokračuje v krasojízdě, která začala před šestnácti lety ve čtvrté lize.

Heidenheim se na osmé místo nevyšvihnul jenom výhrou nad Bayernem, remízou se Stuttgartem o kolo dřív, nebo demolicí Kolína (4:1) v posledním kole. Důležitá je i remíza s Freiburgem z minulého kola. Právě Freiburg měl na osmé místo nakročeno ze všech nejlépe. Rozlučka Christiana Streicha ale nebyla vítězná. Derniéra se nevydařila a Streich odchází bez dosažené evropské kvalifikace. Jak by ale určitě řekli ve Freiburgu: ty dva předchozí roky v Evropské lize byly bonus, ne standard.

Streichovo loučení nechal zhořknout Union Berlin (2:1). Čtvrtý tým minulé sezony se ještě před posledním kolem topil v obavách o sestup, když se před ně mohl dostat sedmnáctý Kolín. Jak už ale víme, ten jasně prohrál v Heidenheimu a Union už v průběhu zápasu věděl, že se nemusí útoku zespodu obávat.

Trenérské duo berliníských Marco Grote a Marie-Louise Eta se tím pádem mohlo dívat druhým směrem v naději vyhnout se baráži. Na ruku jim musel jít Mainz nebo Bochum. Výběr Bo Henriksena se o návratu do sestupové zóny nechtěl vůbec bavit a s Wolfsburgem zametl 1:3. Zato Bochum poslal do Berlína pobídku.

VfL stačil bod. Namísto vyhlížené remízy odjela Bochum z Brém s výpraskem 4:1. Ještě v 90. minutě jim ale tohle podklouznutí procházelo. Union v tu dobu s Freiburgem jenom remizoval. Nakonec ale žádné děkovné dopisy z Bochumi na Europa-Park Stadion do Freiburgu mířit nebudou.

V nastaveném čase totiž Maximilian Eggestein daroval berlínským pokutový kop. Druhý v utkání. Postavil se k němu Kevin Volland, rozběhl se… a nepřekonal mladého brankáře Atubolu. 21letý odchovanec Freiburgu podruhé v zápase na pokutový kop dosáhl. Při druhém pokusu ale vytlačil míč jen na tyč a jeho spoluhráči nepředvedli srovnatelné snažení. Nechali Janika Haberera dorazit do prázdné branky a Union byl zachráněn.

Baráž, nebo jinými slovy 180 minut hrůzy proti druholigové Fortuně Düsseldorf, tak čeká Bochum. Přesto se dá říct, že ze zápasu Bochumi s Brémami neodchází s radostí ani jeden tým. Příčina? Brémy dělí od osmého, potenciálně evropského místa, jenom rozdíl ve skóre. Namísto oslav možného návratu mezi evropskou smetánku jim tak zůstalo jenom loučení s českým brankářem Jiřím Pavlenkou.

Dění u dna tabulky zastínila nejen korunovace Leverkusenu, ale i dortmundské loučení s Marcem Reusem. A jaké bylo! Držitel ocenění pro nejlepšího německého hráče roku 2018, odchovanec Dortmundu a po 12 let hráč prvního týmu BVB se poklonil parádní trefou z přímáku a asistencí na vítězný gól Maatsena.

Ofenzivní záložník oslaví 31. května 35. narozeniny. Den na to se ve zlutočerném dresu představí naposledy. Ve Wembley. Ve finále Ligy mistrů. Po jedenácti letech zpátky na místě činu. S Matsem Hummelsem po boku. Naposledy v Londýně nestačili na Bayern. Toho dne se radovali David Alaba a Toni Kroos. Dneska opory Realu Madrid. Posledního soupeře Dortmundu s Reusem v sestavě.