Dúbravka je úžasný a je hodně slyšet. Rozhovor s lídrem Newcastlu

Kierane, rád bych se tě zeptal na přímáky, tedy takovou tvojí ochrannou známku. Za svou kariéru už jsi nastřílel několik nezapomenutelných branek ze standardních situací. Máš nějakou nejoblíbenější?

Určitě gól proti Manchesteru City z minulé sezony. I proto, že to byl velký okamžik pro celý klub. Ta trefa patří k mým vůbec nejoblíbenejším za celou kariéru.

Trochu jsem čekal, že zmíníš i gól proti Chorvatsku v semifinále MS 2018.

Bohužel jsme ten zápas prohráli, tak mám k němu trochu složitější vztah.

Jak moc se vlastně s týmem aktuálně věnujete nácviku standardních situací?

Věnujeme tomu hodně času. Právě takové detaily nám můžou vyhrávat zápasy. Naši trenéři to do nás neustále hustí, mají pravdu. Standardky i přímáky jsou primárně o čase, který jim věnujete v tréninku.

Když už se bavíme o trénincích, pro vás musela podzimní část představovat velice podivné období. Vzhledem k tomu, že jste se dostali do Ligy mistrů, jste hráli prakticky nepřetržitě, většinou dvakrát týdně, není velké tajemství, že jste si museli na nějaký čas odepřít klasický tréninkový režim. Jak moc vás to tehdy ovlivnilo?

Bohužel poměrně zásadně. Neměli jsme na nic čas. Sotva jsme si analyzovali chyby z předchozího zápasu, museli jsme přepínat na dalších 90 minut proti jinému soupeři. Do toho jsme zápasili s narůstající marodkou. Už jen samotná regenerace byla nahuštěná do nějakých dvou, tří dnů. Těch překážek nám stálo v cestě opravdu přespříliš. Naštěstí už jsme z toho období relativně venku, čekají nás v tomto ohledu příjemnější týdny, kdy vyhlížíme standardní porci zápasů.

Toho bych se rád chytil. Váš manažer Eddie Howe říkal na nedávné tiskové konferenci, že konečně vypadáte jako starý dobrý Newcastle. Jeho slova jste nedávno potvrdili v zápase s Aston Villou. Dobýt Villa Park patří v této sezoně k těm největším výzvám, ale vy jste si s tím mazácky poradili (rozhovor vznikl minulý týden před víkendovou výhrou Newcastlu v Nottinghamu 3:2). Jak moc se díky tomu změnila nálada v kabině?

Takto cenné vítězství vás vždycky trochu zdravě nakopne. Potřebovali jsme takový výsledek. Věděli jsme, že nás nečeká nic lehkého, ale povedlo se nám opanovat klíčové okamžiky a zápas relativně v klidu dotáhnout do vítězného konce.

K výhře přispěl i slovenský reprezentační brankář Martin Dúbravka. Jak důležitým se pro vás stal v době absence jedničky Nicka Popa?

Martin je úžasný. Už když jsem přišel do Newcastlu před dvěma lety, předváděl skvělé výkony. Navázal na to po zranění Nicka Popa, převzal odpovědnost a roli jedničky. Je to doopravdy velmi zkušený brankář. Takže já Nickovo zranění nevnímal jako nějaký zásadní průšvih právě proto, že jsem už věděl o Martinových kvalitách. Zaslouží si velké uznání za to, jak se dokázal vrátit mezi tři tyče.

Trénujete s ním i ty své pověstné stadardky?

Ne, to ne. On má teď úplně jiný režim. Nepustili by ho ke mně.

Jaké jsou vlastně jeho největší přednosti?

Řekl bych, že má mimořádné reflexy, výborně chytá. Je taky solidní ve hře nohama. Musím říct, že celkově splňuje všechny parametry špičkového brankáře. Zcela na rovinu, jsem s ním v kabině už dva roky a můžu to říct, je to nejen skvělý brankář, ale i osobnost.

To se bude našim slovenským kolegům dobře poslouchat. A jak působí na kabinu? Přece jen tolik zkušených borců v ní momentálně nemáte.

Martin tu patří k těm nejstarším, takže je přirozeně i hodně slyšet. Dost toho napovídá, kluci ho poslouchají. Máme opravdu velmi mladý tým, který takové borce potřebuje. Zároveň má ještě větší autoritu i díky bohatým zkušenostem z reprezentace. Kabina si ho nesmírně váží.

I ty patříš k těm nejzkušenějším v kabině Magpies. S tím se pojí i extrémní tlak. Užíváš si svou současnou roli?

Rozhodně ano. Baví mě větší odpovědnost, baví mě role mentora mladších a lídra kabiny. Abych mohl ztělesňovat postavu kapitána, musím na sobě neustále pracovat, což mě vlastně taky dělá radost. Beru to jako pěkné poslání, které mě žene kupředu.

Tomu rozumím, ale také se s tvou rolí občas pojí i velice nepříjemné situace. Napadá mě tvá listopadová konfrontace s cestujícími fanoušky v Bournemouthu. Tehdy sis to asi tolik neužíval, že?

To opravdu ne. Chci je v tomto ohledu vždycky napřed pochopit a porozumět jejich frustraci. Tehdy jsme herně propadli, ale já se jim jen snažil vysvětlit, že chápeme jejich pohled a že my jsme ti poslední, kdo by chtěli klubu škodit. Rozumím jim, platí za výjezdy na zápasy nemalé peníze, žijou s námi a ty emoce nás všechny někdy vyloženě pohltí. K fotbalu to ostatně patří. Důležité je, abychom se dokázali posunout dál a to se nám, pevně věřím, povedlo.

Newcastle je město opravdu typické pro ohromně silný fanouškovský vztah ke klubu. Ruku na srdce, čekal jsi takhle intenzivní podporu?

Nečekal. Věděl jsem, že St James' Park je pro hosty velice nepřátelské prostředí, ale tu intenzitu si tu musíte prožít na vlastní kůži. Každopádně místní fanoušci jsou ještě mnohem lepší, než jsem čekal. Doopravdy je to velká radost.

Když už je tím Newcastle tak specifický, napadá mě, jestli třeba máte i nějaká pravidelná sezení s tím nejtvrdším jádrem příznivců…

Ne, nic takového neděláme. Ale pochopitelně člověk po městě neustále potkává fanoušky, kteří mu to samozřejmě většinou hned prozradí. Zpravidla jde o příjemná setkání, kdy se dozvíte, jak moc jsou na svůj klub hrdí.

Ještě bych se tě rád zeptal na Fantasy Premier League, s ní tě také musí otravovat spousta lidí, nepletu se?

Není to tak hrozné. Patřím do hráčské komunity, ale abych dopředu odpověděl na otázku, jestli se vlastním v týmu, tak rovnou hlásím, že radši ne. Fantasy mě baví hlavně díky kamarádům, se kterými se neustále hecuji.

Momentálně patříš k těm nejpopulárnějším nákupům, vážně by ses nechtěl do týmu?

Radši ne, abych to nezakřiknul.

V té souvislosti se tě ale musím zeptat na tvého ofenzivního spoluhráče Anthonyho Gordona. Je ve výborné formě, na vás se usmívá papírově přijatelný los. Máme ho ve hře pověřit kapitánskou páskou?

To je určitě dobrý nápad. Klidně mu dej Triple Captain.

Dovolím si ještě jednu otázku. Tvá kariéra je nepochybně velkou inspirací pro spoustu mladých holek a kluků. Kdybys mohl potkat svou verzi z roku 2011 z Burnley, co bys mladšímu Kieranovi řekl?

Určitě bych mu poradil, ať se nikdy nevzdá. Ať už ve fotbale, nebo v kterémkoliv jiném odvětví. V životě jinak neuspěješ. Pokaždé se ti budou dít nepříjemnosti, to ani tak neovlivníš, ale klíčové je, jakým způsobem na to všechno zareaguješ. Zbytečně se neohlížej a jdi si za svým se stoprocentním úsilím.

To byla opravdu parádní tečka, děkuju za ní a za celý rozhovor.

Taky moc děkuju za rozhovor.

Tento rozhovor původně vyšel na webu Canal+ Sport.