Dynamické změny herního pojetí bývají často inspirovány konkrétními fotbalisty a jejich jedinečným stylem. Dva němečtí hráči, kteří změnili chápání svých pozic, nebo dokonce vytvořili úplně nové role a výrazně tak přispěli k proměně fotbalu, dali po domácím Euru v Německu sbohem národnímu týmu, se kterým vyhráli před deseti lety mistrovství světa.
Osmatřicetiletý Manuel Neuer a čtyřiatřicetiletý Thomas Müller patří mezi největší hvězdy světového fotbalu posledních dvou dekád. Oba vyhráli jednou mistrovství světa a dvakrát Ligu mistrů. V kolonce bundesligové tituly svítí brankáři Neuerovi číslovka 11, ofenzivní záložník Müller vyhrál německý titul dokonce dvanáctkrát. Čím byli pro fotbalové řemeslo tak výjimeční?
Manuel Neuer nebyl první brankář, který svému týmu pomáhal hrou nohama. Jeho příchod na scénu je ale provázán s významnou taktickou revolucí, kterou přineslo období španělské hegemonie na přelomu prvního desetiletí tohoto milénia. Španělé ve své hře založené na neustálém držení míče začali praktikovat extrémně vysokou defenzivní linii, aby mohli v případě ztráty soupeře okamžitě napadat. Na vysokou defenzivní linii potom v podstatě přímo navázala německá trenérská škola s návratem vysokého presinku.
Neuer dobře propojoval oba tyto směry, které fotbalu dosud dominují. S technikou na úrovni nejlepších stoperů se i jako brankář klidně může zapojit do rozehrávky. Zároveň svými pohotovými výběhy umožňuje vyšší pozici stoperů. Prakticky jakýkoli balon za obranu totiž může sebrat místo nich a tým pak může využívat kompaktnosti, kterou vysoká defenzivní linie umožňuje.
Kapitán Bayernu patří mezi nejlepší brankáře historie. Bavorům pomohl ke dvěma vítězstvím v Lize mistrů a Německu zase k triumfu na mistrovství světa v roce 2014. Neuer je členem německé zlaté generace, která postupně svou intenzitou a taktickou vyspělostí vytlačila Španěly z pozice vedoucí fotbalové mocnosti. Fenomenální brankář si ale vyzkoušel i modernizovaný taktický projev španělské školy, když ho mezi lety 2013 a 2016 trénoval v Bayernu její nejvýznamnější představitel Pep Guardiola.
Neuerova kariéra ale samozřejmě není postavena jen na schopnosti zapojovat se do akcí týmu. Jedná se především o gólmana s fantastickými reflexy a vůdčími schopnostmi. Když se ale podíváme, jací brankáři byli považování za ty nejlepší na světě těsně před ním (Petr Čech a Iker Casillas) a po něm (Allison, Ederson nebo Thibaut Courtois), je jasně patrné, že trendem jsou aktivnější brankáři.
Pro oba nejvýznamnější taktické proudy dnešní doby je schopnost brankářů vypomoci týmu v poli zcela klíčová. Neuer je i díky této schopnosti ve svých 38 letech stále vzorem pro spousty mladých brankářů na celém světě. Když kvůli zraněním v posledních dvou sezonách v mnoha zápasech Bayernu chyběl, bylo to na výkonu bavorského gigantu zásadně znát.
S Thomasem Müllerem opouštíme zavedené názvy postů a posouváme se k divokým taktickým změnám posledních 15 let. Thomas Müller je jeden z nejvýznamnějších německých fotbalistů 21. století. Raumdeuter, jak svou pozici na hřišti sám trefně pojmenoval.
Španělská nadvláda, která následovala po triumfu na EURO 2008, se postupně začala drolit a rozpad vrcholil v semifinále Ligy mistrů v roce 2013. Tehdy Bayern zdemoloval Barcelonu výhrami 4:0 a 3:0. Pak mnichovský obr porazil v německém finále Dortmund. O rok později byl německý nástup korunován na brazilském mistrovství světa. Thomas Müller byl u obojího.
Většina nadstandardních týmů výrazně presovala a hrála s vysokou defenzivní linií. Tím se zmenšoval prostor mezi jednotlivými řadami. Týmy se také učily hrát víc zónově, nutnost být schopen překonávat jednotlivé řady tak dál rostla. K tomu opět došlo ke změně dominujícího rozestavení, když se místo barcelonského 4-3-3 začalo využívat 4-2-3-1 se stabilnějším základem dvou pivotů v záloze a jedním ofenzivněji laděným záložníkem, který je blíž druhému útočníkovi než halvovi.
Tito ofenzivní záložníci tak operují na mnohem menším prostoru a jsou nuceni ho využívat co nejefektivněji. Zároveň musí pomáhat týmu v presinku, nemůžou tu tedy působit technické typy bez dostatečné fyzické odolnosti. Jako primární způsob tvorby šancí se vrátily centry, takže se hodí, když novodobé desítky umí pomoct týmu ve vápně. Díky kvalitnímu napadání také už není potřeba neustále držet balon, a tak hráči na ofenzivních pozicích můžou víc riskovat. Jakmile míč ztratí, můžou ho znovu získat presinkem, a ještě se dostat do slibných pozic.
To všechno ve svém herním profilu má Thomas Müller. Fanoušci dlouho nechápali, jaký je přesně jeho účel na hřišti. Müller dával spoustu branek a sbíral hromady asistencí, ale nikdo vlastně nevěděl, jak přesně funguje. Samotný hráč jednou svou pozici nazval raumdeuter, což se dá do češtiny přeložit jako „ten, kdo dává prostoru smysl“. A přesně to Müller dělá. Svým pohybem se snaží otevírat stále nové možnosti v útoku, spojuje hru rychlými přihrávkami a narážečkami a také doplňuje útočníka ve vápně, čímž v něm vytváří chaos. Jeho tým má v podstatě dva útočníky, ale v některých herních fázích zase tři záložníky, což je obrovská výhoda. Müller se prostě snaží být o krok napřed a má v ofenzivě volnost k realizaci svých myšlenek.
Nevadí ani jeho nedokonalá technika. Když ztratí míč, okamžitě se ho snaží vybojovat zpět. V jeho hře je extrémní intenzita, neustálá soustředěnost a také výborná střela a cit pro finální přihrávku. Müller nemá ve svém arzenálu průnikové nahrávky jako staré desítky typu Kaká, i tak ale dosáhl v kariéře na bezmála 300 asistencí.
Jeho styl hry inspiroval generaci hráčů jako Dele Alli, Donny van de Beek, Jesse Lingard či Kai Havertz. Nikdo z nich ale Müllera z pozice prvního a nejlepšího raumdeutera nesesadil. Jeho odkaz je ale hlavně ve změně typologie ofenzivních záložníků, kteří nově musí být podobně fyzicky odolní, jako jakýkoliv jiný hráč na hřišti. O jeho práci s prostorem by se potom daly psát knihy.
Müller už sice často vysedává na lavičce, jeho role je ale stále zásadní. Jak ve chvíli, kdy se jako náhradník zapojí do hry, tak mimo hřiště v pozici lídra kabiny a vzoru mladých spoluhráčů.
A z prvního místa do něj jde Sparta. Povíme vám, proč je její aktuální ligová bilance běžná. A na slávistickém programu si zase ukážeme, jaké hody máme před sebou.
V naší pravidelné víkendové analýze zajímavých mačů napříč Evropou jsme se tentokrát vydali do Německa a Itálie. České tipy spláchly nepříznivé vyhlídky...
Totální fotbal Slavia pořád umí, jak ukázala v Edenu proti Lille. V české lize nebo venku v pohárech ho ale nehraje. Pokročilá data ukazují, že především v lize jsou teď sešívaní jen slabým odvarem agresivního týmu z minulých let. Jakou tvář Jindřich Trpišovský pro svůj tým zvolí do klíčové fáze podzimu, která právě startuje?
