Aniž si to uvědomujeme, zprostředkovávají nám média dennodenně poměrně jasnou představu o tom, co je fotbal a jak ho máme vnímat. Zápasy se rozebírají do nejmenších detailů, řeší se manýry hvězd, jejich platy, přestupy či očekávání fanoušků, promítnutá do kurzů sázkových kanceláří. Mnohdy je to dost povrchní a konzumní pohled na věc.
Člověk, aby se už pomalu bál vylézt v sepraném tričku a vytahaných trenýrkách na plácek za domem, kde čutají výrostci navlečení do tréninkových souprav aktuálně věhlasných klubů a značek. Příchozímu dávají jasně najevo, že minimálně bez „propocení Rooneyho“, myšleno jeho dresu, si mezi nimi nezahraje.
Málokdo si dnes vzpomene, že v začátcích fotbalu se neřešilo ani vybavení a ani věhlas některého z hráčů. Hrálo se pro radost z pohybu a ze hry samé. Dnes se nám média snaží zprostředkovat dojem, že fotbal je omezen na pár výjimečných jedinců a největších klubů. Pouze ty se mohou pochlubit trofejemi a vydat astronomické částky za platy a přestupy.
Jsou synonymem společenského úspěchu, po kterém přece baží každý z nás. Kdyby se vás někdo zeptal, jaký je největší klub na světě, co byste odpověděli? Real Madrid, Manchester United nebo City, Liverpool, PSG či Juventus Turín? Já v tom mám jasno. Pro mě to je to berlínská Hertha 03 Zehlendorf! Vítejte u dalšího dílu seriálu Pod kůží.
Hertha 03 Zehlendorf vznikla, jak napovídá její jméno, v roce 1903 v obci Zehlendorf na jihozápadním okraji Berlína. Jednalo se o jeden z mnoha předměstských klubů, které tehdy vyrůstaly jak houby po dešti.
Oproti školnímu tělocviku s jeho strnulostí a disciplínou představoval fotbal malou pohybovou revoluci. Stále více mladých se proto zhlédlo v nové hře a zakládalo kluby, aby ji mohlo nerušeně provozovat.
Od počátku patřil klub spíše k průměru a nemohl se vykázat žádnými spektakulárními úspěchy v celoněmeckém mistrovství, dokonce ani v městském. Nejslavnější období zažila Hertha 03 na přelomu 60. a 70. let, kdy jako úřadující mistr berlínské ligy hrála o postup do Bundesligy. Bohužel neúspěšně.
Po reorganizaci ligových soutěží strávila 70. léta ve třetí lize a v sezoně 1978/79 se opět marně pokusila jako její vítěz postoupit alespoň do 2. Bundesligy. Následoval pád napříč ligovými soutěžemi a dnes najdeme mužský výběr Herthy 03 až v páté nejvyšší soutěži.
Jak se ukázalo, tudy cesta na výsluní nevedla. Naštěstí v Herthě již v 70. letech vsadili na výchovu mládeže, která klubu z berlínského předměstí měla paradoxně zajistit místo v pomyslném pantheonu německého fotbalu.
Sedmdesátá léta v západoberlínské kopané se odehrávala ve znamení sílící změny. Vlivem postupující komercionalizace fotbalu a vzmáhající se kultury fotbalových hooligans, se spousta fanoušků otočila ke stadionům zády.
Místo toho hledala jiné způsoby, jak dát průchod fotbalové vášni. Ke slovu se tak čím dál tím více hlásil fotbal jako volnočasová aktivita organizovaná samotnými hráči v rámci spontánně založených ligových soutěží. A pozornost se přesouvala také na sportování mládeže.
Ve 20. čísle tištěného Football Clubu najdete od historika Filipa Bláhy rozsáhlý text o fotbalové historii Berlína. Ne všechno se do něj ale vešlo. Proto je tu rubrika Pod kůží, která téma ze čtvrtletníku doplňuje a noří se ještě hlouběji pod povrch fotbalového mainstreamu.
V roce 1975 vznikl v Berlíně legendární Drumbo Cup jako fotbalový turnaj pro školy, kterého se mohou zúčastnit žákyně a žáci do 6. třídy. Za téměř padesát let se z turnaje stal největší školní turnaj Evropy, kterým prošlo více jak 100 tisíc dětí. Mezi nimi také budoucí hvězdy německého fotbalu a opory národního týmu jako Pierre Littbarski nebo Jérôme Boateng.
Sázka na mládí se ukázala pro Herthu 03 jako osudová. Od 70. let se z ní stala továrna na trofeje. Posuďte sami: jen berlínské mládežnické mistrovství a pohárovou soutěž opanovala více než stokrát. V roce 1970 slavně zvítězila v juniorském mistrovství Německa (U19/U18), a to samé zopakovala v roce 1988 s mladšími juniory (U18/U17). Roku 1974 pak obdržela cenu FIFA pro největší klub světa. V tom roce se mohla pochlubit 65 mládežnickými týmy!
Za své angažmá ve výchově mládeže obdržela Hertha 03 četná ocenění ze strany Berlínského fotbalového svazu a městského senátu (Berlín je samostatná spolková země s vlastní vládou, která se tradičně nazývá senát).
Z vlastních prostředků pak klub v 70. a 80. letech financoval četné zahraniční cesty – do Austrálie, severní a jižní Ameriky či Asie, na kterých vedle zápasů s lokálními výběry propagoval také hodnoty společenské tolerance a porozumění skrze sport. I na základě toho obdržel jako vůbec první fotbalový klub v Německu roku 1988 prestižní cenu Fair-Play Německé olympijské společnosti.
Také dnes se Hertha 03 může pochlubit 33 mládežnickými, 8 ženskými a 11 mužskými týmy, včetně seniorů. Možná je mezi jejími členy další budoucí německý reprezentant či špičkový hráč. Vychovala jich již celou řadu. Vedle zmiňovaného Littbarského, mistra světa z Itálie 1990, vděčí za svůj fotbalový růst Herthě 03 také bratři Kovačové či Carsten Ramelow.
Je Evropská konferenční liga navíc, nebo dává smysl? Mají s ní české kluby větší šanci na úspěch? A zatraktivnila UEFA Evropskou ligu, kterou teď hraje o třetinu klubů méně? Zeptali jsme se fotbalistů, novinářů a datového analytika.
Dodnes se mnozí z nich cítí Herthě 03 zavázáni. „Ten klub zůstane navždy v mých vzpomínkách, existuje tolik nádherných zážitků. Bylo tolik těsných zápasů a titulů. Samozřejmě je německé mistrovství mladších juniorů z roku 1988 zvlášť skvělou vzpomínkou. Ale to i čas, kdy jsem jako starší junior směl nastupoval s prvním týmem mužů,“ vzpomínal v roce 2013 při oslavách 110. výročí založení klubu berlínský rodák Christian Ziege, jeden z mála německých krajánků své generace, který prošel i špičkovými kluby mimo Německo, hrál například za AC Milán nebo Liverpool.
Ziege se z Herthy 03 odrazil ke svému prvnímu velkému angažmá v Bayernu Mnichov, kde strávil sedm sezón. S Herthou 03 je provázána také většina jeho rodiny. To, na čem klub od počátku své existence staví, je jeho těsné lokální propojení. Na nic si nehraje. Je prostě klubem ze Zehlendorfu.
Příběh berlínské Herthy 03 jako by nás vracel v čase do počátku fotbalu, kdy láska ke hře byla ten hlavní hnací motor většiny hráčů. Když se nad tím zamyslíme, nenastavuje nám příběh Herthy 03 nepříjemné zrcadlo? Jsme opravdu schopni vnímat současný fotbal pouze skrze jeho nablýskanou slupku? Ruku na srdce, většinu z nás by klub, který se nemůže vykázat tituly na nejvyšší mužské úrovni a sestavou v aktuální verzi FIFA na Play Stationu, asi nezajímal.
Přesto si Zehlendorf zaslouží naši pozornost. Dokázal uspět tam, kde zástupy renovovaných trenérů z klubových akademií neuspěli. A sice přesvědčit zástupy mladých fotbalistek a fotbalistů, že fotbal jim nabízí více než pohodlné živobytí. Že zažijí radost, ale i zklamání, vypěstují si lásku ke hře a pohybu obecně a naučí se vzájemnému respektu a toleranci. Z mého pohledu se nejedná o vůbec špatné kompetence pro život, co myslíte?
V příštím vydání Pod kůží se uzavře příběh fotbalového Berlína jako města schopného absorbovat jiné kultury a životní styly. Multikulturní Berlín je pojem, který se utvářel přes 300 let. Schopnost otevřít se, nabídnout azyl, tolerovat a inspirovat se, zůstala součástí berlínské DNA do dnešních dnů. A fotbal hrál v tomto procesu významnou roli. Na shledanou příště!
Po reprezentační pauze se o víkendu vrací liga. Za sebou má 14 odehraných kol a spoustu dalších důležitých čísel. Vyznáte se v nich? To odhalí náš kvíz vycházející z aktuálních statistik, který se vás občas snaží zmást, tak se nenechte...
Liga národů pro Česko skončila výhrou ve skupině. Teď reprezentaci čeká cesta ze snem. Příští rok odehraje kvalifikaci na mistrovství světa 2026. Kvíz vás prověří, co o příštím mundialu víte.
Mládí vpřed. A vědomé jsou si toho i fotbalové kluby, které na fanoušky z generace Z stále častěji cílí v nejrůznějších marketingových kampaních. Ukázkovým příkladem propojení popkultury a fotbalového klubu je narozeninová party Sparta on Fire s hudebními esy Rohonym, Mišíkem a Manenem.
