Fotbal sbližuje. Musíme toho víc využívat, říká organizátor Ligy férového fotbalu

Magazín Football Club je mediálním partnerem neziskového projektu Fotbal pro rozvoj, který v sobotu v Praze na Bohemce pořádá akci Dny férového fotbalu. Kromě fotbalového turnaje, kterého se zúčastní děti z dětských domovů, partnerské týmy O2 TV Sport, Livesport, Football Club či bývalých hráčů Bohemians, čeká na hosty pestrý doprovodný program. Vstupné je zdarma, jste srdečně zváni.

O fotbalové kultuře, síle fotbalu pomáhat, vzniku Ligy férového fotbalu i aktivitách organizace Fotbal pro rozvoj jsme si povídali s manažerem projektu Ansley Hofmannem.

Kdy se zrodil nápad pořádat Ligu férového fotbalu? A jak vůbec tahle soutěž probíhá?

Liga férového fotbalu začala v Praze v roce 2016. Náš program Fotbal pro rozvoj se od svého vzniku vyvíjel a viděli jsme potřebu trvalejší a pravidelnější aktivity ve prospěch našich účastníků a partnerů. Se školami spolupracujeme od roku 2012 a poté jsme se postupně obrátili na neformální instituce, jako jsou sociální centra a kluby mládeže. Společně s nimi jsme viděli větší komplementaritu v metodách, cílech a dosahu směrem k mládeži, která je v naší společnosti nejvíce potřebná. Sociální práce a fotbal můžou jít ruku v ruce, když jsou aktivity přizpůsobeny a zaměřeny na rozvoj lidí. A když jsme rozvinuli několik partnerství, uvědomili jsme si, že je důležité nabídnout celoroční platformu pro vzdělávací intervence prostřednictvím fotbalu. Tehdy se probudila myšlenka fotbalové ligy zaměřené na fair-play a nejen na fotbalový výkon.

Liga férového fotbalu se nyní hraje v šesti regionech Česka ve spolupráci s cca 20 organizacemi jako Člověk v tísni, Diakonie, YMCA, Proxima Sociale. Tyto organizace mají různé mládežnické kluby po celé zemi, které můžou soutěžit v lize.

Liga se pak hraje od září do července a každý měsíc se koná turnaj, kde týmy hrají proti sobě. Nasbírané body se pak započítávají do celkové tabulky ligy. Každý tým získává body za zápas a za fair-play. Součet obou bodů se započítává do celkového pořadí v lize. Na konci každé sezóny oslavujeme týmy, hráče a trenéry v rámci veřejné akce, kterou nazýváme Dny férového fotbalu. Je to zároveň příležitost pro partnery, aby se zapojili hraním s týmy Ligy férového fotbalu, ale také přispěli některými vedlejšími aktivitami. Na akci jsou zváni i přátelé a rodinní příslušníci.

Jak bude vypadat akce Dny férového fotbalu, tedy především finálový den v Praze 17.6.?

Můžete si to představit jako minifestival fair-play. Jeho součástí bude samozřejmě fotbalový turnaj, který se bude řídit naším bodovým systémem a vystoupí v něm řada bývalých i aktivních profesionálních fotbalistů. Budeme mít několik účinkujících, kteří budou tančit, zpívat a bavit dav. Vedle toho naši partneři, jmenovitě Neposeda, YMCA, Livesport, DEMI Sport a SportKids budou poskytovat řadu aktivit, jako je vlastí potisk triček, soutěž ve stolním fotbale, sportovní aktivity pro děti a umělecká vystoupení. Celá akce bude probíhat pod vedením moderátora Jakuba Štefka.

Byl letošní ročník Ligy férového fotbalu něčím specifický?

Po téměř třech letech covidu můžeme letošní rok považovat za návrat k normálu, ale také za větší jistotu v plánování aktivit a dosahu k našim příjemcům. Podařilo se nám dodat komplexnější školení trenérů z odvětví sociální práce, pedagogiky i čistě fotbalovým, rozvinuli jsme zajímavou novou spolupráci se značkami jako DEMI Sport a Livesport, ale také s některými městskými částmi na Praze 3 a 10 a nabídli jsme unikátní zkušenosti našim účastníkům na finále Evropské konferenční ligy ve slávistickém Edenu. Celkově je to rok pozitivních úspěchů, ale také strategického rozvoje, kdy plánujeme rozšířit náš systém péče o trenéry a vedoucí mládeže, ale také dosáhnout nového strategického milníku.

Jak dlouho už váš projekt funguje a jaká byla jeho geneze?

Fotbal pro rozvoj existuje od roku 2006. Vytvořil ho Robin Ujfaluši, bratranec bývalého reprezentanta Tomáše Ujfalušiho. Robin odjel do Keni a navštívil organizaci s názvem Mathare Youth Sport Association, která využívá fotbal k posílení postavení mladých lidí ze slumů v Nairobi prostřednictvím fotbalu a dalších aktivit. Robin se nechal inspirovat a po návratu do Česka se rozhodl spustit Fotbal pro rozvoj. Nejprve se jednalo o měsíční letní kampaň se záměrem zvýšit povědomí o různých realitách, ale také řešit některé stereotypy o lidech z různých etnických skupin. Kampaň byla turné po České republice, během které byly mladými lidmi z Keni a Česka organizovány různé workshopy ve školách, veřejné fotbalové turnaje a vystoupení.

Jakou máte zpětnou vazbu od účastníků vašich fotbalových aktivit a turnajů?

Přímou zpětnou vazbu od našich účastníků často nedostáváme. Spíše vychází z našeho pozorování nebo pozitivní zpětné vazby, kterou dostáváme od jejich trenérů (tj. sociálních pracovníků). Je pro nás důležité, aby mládež měla prostor, kde se cítí v bezpečí, kde je také naslouchána, podporována a respektována. Takže nás těší, když jsou mladí lidé pozitivně naladěni, s nadšením se zapojují do našich aktivit; zdraví se a jsou rádi, že se vidí. Jsou to maličkosti, které jsou však důležité pro prohloubení zkušeností a dosažení pedagogických cílů. Ty lze pozorovat v reflexích po zápasech, kdy hráči dokážou popsat své emoce, zvýšit svůj názor, dát si zpětnou vazbu a také někdy řešit své neshody a konflikty. Tyto momenty jsou důležité pro rozvoj mládeže, proto se snažíme vytvořit atmosféru a prostor, který tomu nahrává. Když tyto chvíle nastanou, jsme spokojení, protože nám to ukazuje, že to, co děláme, má smysl.

Jakým dalším projektům se dnes Fotbal pro rozvoj věnuje?

Fotbal pro rozvoj nemůže fungovat bez dedikovaných lidí, které má, a nyní pracujeme na rozvoji více specializovaného systému péče o trenéry, ale také o vedoucí mládeže, kteří nám vyrostli z počáteční programové intervence a nyní mohou převzít nové povinnosti a být dále podporováni v jejich vývoji. Právě oni představují budoucí sílu a podobu Fotbalu pro rozvoj. Kromě toho také zkoumáme přístup ke sportu pro etnické menšiny a Romy v Česku. To by nám mělo umožnit mít větší přehled o situaci a případně hledat řešení případných problémů spojených s přístupem ke sportu pro etnické menšiny. V neposlední řadě také pracujeme na pár větších strategických cílech v rozvoji naší organizace.

Ta je hodně činná i na mezinárodní úrovni…

Mezinárodní aktivita byla pro Fotbal pro rozvoj klíčová od jejího počátku ve spolupráci s tehdejší keňskou organizací MYSA. A od té doby si FPR vybudovala silné vazby s dalšími podobnými organizacemi. Věříme, že naše odbornost může být silnější pouze výměnou osvědčených postupů s jinými organizacemi. Proto pravidelně vyvíjíme nové projekty na mezinárodní úrovni, abychom řešili podobné potřeby nebo se vzájemně podporovali v rozvoji. Může to být například vytvoření nového kurikula aktivit, digitalizace našich kurzů, výzkum našeho dopadu nebo jednodušeji nabídnout našim účastníkům mezinárodní zkušenost v podobě účasti na mezinárodním turnaji nebo tréninkového týdne.

Nakonec můžeme také zmínit, že jsme součástí sítě Common Goal, která sdružuje přibližně 200 organizací po celém světě, které usilují o podobný cíl – posílit mladé lidi prostřednictvím fotbalu. Díky této síti jsme schopni vyměňovat si nové nápady, sdílet znalosti, vytvářet společné aktivity, ale také přidat ruku k solidárním úsilím jako v případě války na Ukrajině nebo zemětřesení v Turecku. Je pro nás velmi smysluplné spoléhat na mezinárodní spolupráci a solidaritu, abychom mohli dále rozvíjet naši oblast „sportu pro rozvoj“.

Jaké máte další cíle a plány?

Tento rok pro nás může být důležitý. Nyní pracujeme pod naší mateřskou organizací INEX-SDA, ale v blízké budoucnosti bychom rádi založili naši nezávislou organizaci. Pokud půjde vše podle plánu, měla by být spuštěna letos na podzim. Určitě o tom uslyšíte.

Kde berete inspiraci při vymýšlení projektů?

Můžeme počítat se sítí více než 20 neziskových organizací a 40 sociálních pracovníků, kteří jsou v našich aktivitách na určité úrovni činní. Společně s nimi se vždy snažíme řešit různé potřeby a vzájemně se doplňovat. Dvakrát do roka máme příležitost si o nich hlouběji popovídat a hledat společné cíle a řešení.

Krom toho jsme také v úzkém kontaktu s našimi mezinárodními partnery a často si vyměňujeme nové možné projekty, které lze společně vytvořit a řešit na národní, ale i mezinárodní úrovni. Národní i mezinárodní spolupráce je hlavním zdrojem inspirace pro nové projekty.

Jaká je dnes situace českého fotbalu, co se týče různých charitativních projektů a CSR aktivit?

Myslím, že se situace v posledních letech zlepšuje. Je vědomější potřeba, aby elitní, ale i amatérské kluby převzaly větší odpovědnost vůči své komunitě, vlivu na společnost, který můžou mít, ale také podpoře, kterou můžou poskytnout. CSR aktivity fotbalových klubů zůstávaly dlouho v rovině finančních darů jiným organizacím. V posledních letech však vidíme o něco víc iniciativ, které jdou nad rámec toho. Viděli jsme, jak kluby otevírají svůj stadion pro vzdělávací a historické účely, jiné poskytují zázemí a tréninky v okolní komunitě, ale také některé vnitřně mění svůj systém řízení a mají oddanější přístup k etickým kodexům inkluze a sociální odpovědnosti. Česká republika zůstává o krok pozadu za zeměmi jako Anglie nebo Německo, kde jsou nadace a společenská odpovědnost mnohem strukturovanější a integrovanější v kulturách klubu a národních federací. Naší snahou ve Fotbalu pro rozvoj je také podporovat rozvoj této struktury a nacházet smysluplné modely spolupráce, které dokážou řešit některé ze sociálních výzev přítomných v naší společnosti.

Jak hodnotíte českou fotbalovou kulturu? Co je z vašeho pohledu její nejsilnější stránka a v jakých ohledech je na ní naopak ještě potřeba zapracovat?

Fotbal zůstává nejoblíbenějším a nejhranějším sportem v České republice, a to i přes některé aféry, které mu daly negativní image. Fotbal v České republice sbližuje lidi, ať už se hraje, nebo jen sleduje. Vzbuzuje to v lidech emoce a je to také dobrá příležitost setkat se a popovídat si. Pozoruji to především na amatérské úrovni, kde zápasy většinou končí u místního baru a pokecu mezi hráči. Fotbal je také ústřední pro některé vesnice, které to berou jako komunitní aktivitu o víkendu, kde se scházejí kolem svého místního fotbalového týmu. Řekl bych, že to hraje větší roli v sociální soudržnosti na této úrovni než na úrovni elit.

Na druhé straně samozřejmě emoce, které fotbal vyvolává, někdy překračují meze a fotbal lze použít jako negativní nástroj k odstranění určité frustrace, naplnění nedostatku uznání nebo k obraně některých hodnot nad rámec fotbalu samotného. To je nehezké stránka fotbalové kultury, která však často získává největší pozornost a kde by elitní kluby mohly vyvinout trochu větší úsilí. Ještě víc pracovat s fanouškovskou základnou a zajistit nějaké kulaté stoly a vzdělávací program, který by jim umožnil podpořit svůj tým s hrdostí a pozitivními hodnotami.