Komentář: Sundat plot? Slavia si sama škodí

Je to největší fotbalově - diplomatická bouře posledních týdnů. Vlastně z ničeho se rozjela rozsáhlá debata, která přesáhla hranice obvyklých interních přetahovaných ve fotbalové komunitě. Slavia totiž musela po rozhodnutí policie vrátit v Edenu plot do přední části sektoru hostujících fanoušků. Jenže věc není černobílá.

Byla to Slavia, která byla ve vzdálenější minulosti kritizována za svůj přístup k hostujícím fanouškům. I díky snaze Jaroslava Tvrdíka, který téma uchopil nejen prakticky, ale i komunikačně, se celá záležitost začala měnit a ze Slavie se stal jeden z premiantů v péči o fanoušky přijíždějících za svým týmem.

Z části sektoru hostů v Edenu před rokem také zmizela část bariéry, která diváky oddělovala od hrací plochy. Začalo tím období určitého experimentu, jak o celé záležitosti zástupci klubu mluví.

Bohužel si ale sešívaní neuvědomili, že není možné se prostě jen rozhodnout a „něco“ udělat. Existují totiž psaná pravidla, kterými se všichni musí řídit. Bez výjimek. Pokud se komukoliv nelíbí, je možné otevřít debatu o jejich změně. To se během celého roku „slávistického experimentu“ nepřetavilo v žádné konkrétní kroky. A to navzdory tomu, že sešívaní mají své zástupce ve vedení LFA, FAČR i v pracovní skupině pro zlepšení podmínek v sektoru pro hostující příznivce.

Existuje přitom dokument z března roku 2023 (oficiální stanovisko, které je neveřejné a autor textu ho má k dispozici), ve kterém Komise pro stadiony a hrací plochy FAČR k oplocení sektoru vlajkonošů hostí sdělila mj.: „oddělením se myslí bezpečnostní překážka zabraňující a znesnadňující volný pohyb, nebo její snadné překonání, musí být bezpečná, s dostatečnou únosností a stabilitou, výšky minimálně 1,8 metrů, měřeno od nástupu z plochy sektoru diváci - hosté, a to v prostoru hlediště i v prostorech zázemí. Zde se pak preferují oddělení stavební pevnou (plošně celistvou) konstrukcí.“

„Vzhledem k výše uvedenému lze konstatovat, že odstraněním bezpečnostní bariéry směrem do sektoru hřiště bylo porušeno nařízení o oddělení sektoru.“

Jak vidno, Slavia tedy téměř rok věděla, že její „experiment“ jde proti současným pravidlům. Měla tedy dost času, zkusit je změnit a najít pro svůj plán podporu mezi ostatními zainteresovanými subjekty.

I v reálném životě policie není ta, která by nařizovala, jak rychle můžete jet po dálnici. Dokud je legislativně omezena rychlost na 130 km/h, strážcům zákona nezbývá, než řidiče jedoucího příliš rychle zastavit. Pokud se ovšem legislativa změní, nebude taková rychlost problém.

Argumentování pražského klubu, že během uplynulého roku obrazně řečeno po dálnici jezdil 150 km/h a nic se nestalo, dává sice z laického pohledu smysl, ale pro policii z logiky věci nemůže nic znamenat.

Tím se dostáváme k výrazným přesahům současné debaty. I já jako fanoušek si přeji, aby česká společnost, potažmo státní aparát a bezpečnostní složky vnímaly fotbal jako moderní zábavu a kulturní zážitek bez hanlivých nálepek. Jako je to v Německu. Jenže současná slavistická reakce českému fotbalu jako celku rozhodně nepomohla.

Uvnitř policie jsou lidé, kteří (pro mě až překvapivě bezprostředně) chápou, co je fotbalová vášeň a fanouškovská kultura či nepsaná pravidla fotbalové komunity. Je ale také fér přiznat, že ne celý sbor je tohoto názoru. Pokud něco funguje, pak je to dialog, vysvětlování a přesvědčování, ne přímý útok, který nyní zabetonoval všechny ve své pozici a zkomplikoval debatu o budoucích krocích. Třeba i o postupné změně nepřiměřeně opulentních policejních manévrů.

Co tedy dál?

Opusťme myšlenku plotů. Je to jako začít učit malé dítě střílet góly nůžkami. My ho ale musíme naučit přihrávat a zpracovávat balon.

Pokud se fotbal jako celek chce posunout, musí si sám interně sladit, co vlastně chce. Jak se totiž ukazuje na čerstvém průzkumu Deníku, rozhodně ani profesionální kluby nejsou v otázce plotů jednotné.

A není se čemu divit. „Devadesátkové“ ploty jsou totiž na stadionech zejména proto, že jsou příznačné pro „devadesátkové“ nastavení způsobu zacházení se sportovním fanouškem.

Pokud je chceme sundávat, musíme nejprve zabezpečit vše kolem a devadesátky opustit. Pokud opět použiji slávistickou argumentaci, tentokrát Anglií - potřebujeme například, aby vstup na hrací plochu byl automaticky trestným činem a nikoliv aby zůstávalo na benevolenci konkrétních soudů, jak takové jednání posoudí.

Pokud chceme jít cestou sundávání plotů, musíme si být jisti, že je umíme nahrazovat - třeba dostatkem stewardů. Než se tak stane, musíme ale vědět, že na větší počet pořadatelů máme jako fotbal peníze, ale zároveň, že pořadatel má dostatečné pravomoci nebo že je vycvičen a že je to profesionál, který se „nezblázní“ a nezaútočí na nevinného fanouška jako tomu bylo nedávno v Českých Budějovicích. Opět se i v tomto ukazuje, že potřebujeme daleko širší změny, mj. v legislativním vymezení i této záležitosti.

Nelze se prostě rozhodnout, že se mi nějaká pravidla nelíbí a na sílu je začít ignorovat.