Je to největší fotbalově - diplomatická bouře posledních týdnů. Vlastně z ničeho se rozjela rozsáhlá debata, která přesáhla hranice obvyklých interních přetahovaných ve fotbalové komunitě. Slavia totiž musela po rozhodnutí policie vrátit v Edenu plot do přední části sektoru hostujících fanoušků. Jenže věc není černobílá.
Byla to Slavia, která byla ve vzdálenější minulosti kritizována za svůj přístup k hostujícím fanouškům. I díky snaze Jaroslava Tvrdíka, který téma uchopil nejen prakticky, ale i komunikačně, se celá záležitost začala měnit a ze Slavie se stal jeden z premiantů v péči o fanoušky přijíždějících za svým týmem.
Z části sektoru hostů v Edenu před rokem také zmizela část bariéry, která diváky oddělovala od hrací plochy. Začalo tím období určitého experimentu, jak o celé záležitosti zástupci klubu mluví.
Bohužel si ale sešívaní neuvědomili, že není možné se prostě jen rozhodnout a „něco“ udělat. Existují totiž psaná pravidla, kterými se všichni musí řídit. Bez výjimek. Pokud se komukoliv nelíbí, je možné otevřít debatu o jejich změně. To se během celého roku „slávistického experimentu“ nepřetavilo v žádné konkrétní kroky. A to navzdory tomu, že sešívaní mají své zástupce ve vedení LFA, FAČR i v pracovní skupině pro zlepšení podmínek v sektoru pro hostující příznivce.
Existuje přitom dokument z března roku 2023 (oficiální stanovisko, které je neveřejné a autor textu ho má k dispozici), ve kterém Komise pro stadiony a hrací plochy FAČR k oplocení sektoru vlajkonošů hostí sdělila mj.: „oddělením se myslí bezpečnostní překážka zabraňující a znesnadňující volný pohyb, nebo její snadné překonání, musí být bezpečná, s dostatečnou únosností a stabilitou, výšky minimálně 1,8 metrů, měřeno od nástupu z plochy sektoru diváci - hosté, a to v prostoru hlediště i v prostorech zázemí. Zde se pak preferují oddělení stavební pevnou (plošně celistvou) konstrukcí.“
„Vzhledem k výše uvedenému lze konstatovat, že odstraněním bezpečnostní bariéry směrem do sektoru hřiště bylo porušeno nařízení o oddělení sektoru.“
Jak vidno, Slavia tedy téměř rok věděla, že její „experiment“ jde proti současným pravidlům. Měla tedy dost času, zkusit je změnit a najít pro svůj plán podporu mezi ostatními zainteresovanými subjekty.
V českém fotbalovém prostředí se během chvíle znovu rozhořel spor o ploty na fotbalových stadionech.
To se ale nestalo. Pro to, aby klub mohl na svém stadionu hostit profesionální zápasy, musí jeho manažeři získat razítka na Doklad o bezpečnosti a způsobilosti stadionu pro I. / II. ligu.
Představte si ho jako papír rozdělený na devět kolonek, kde je třeba do každé získat razítko a podpis člověka, který určitý subjekt zastupuje. Jde o „bezpečností opatření“, tedy razítko Policie ČR. Dále o „požární zabezpečení stadionu“, „statika konstrukcí stadionu“, „pořadatelské zabezpečení“, tedy potvrzení o smlouvě s bezpečnostní službou. Dále o „zdravotnické zabezpečení“, „zabezpečení požárních služeb“, „umělé osvětlení stadionu”, čímž se myslí revizní zpráva k osvětlení hrací plochy či nouzovému osvětlení stadionu a také „návštěvní řád”, kde dává razítko například Magistrát hl. města Prahy.
Ke každé z výše zmíněných položek je možné dát razítko a označit ji za „vyhovující“, „vyhovující s připomínkami“, „podmínečně vyhovující“ či „nevyhovující“.
Policie své razítko v první fázi debat nedodala. A tady přichází ona vlna kritiky, která z laického pohledu dává smysl. Jenže jak naznačuji výše: samo fotbalové prostředí k tomu dalo bezpečnostnímu sboru možnost.
I v reálném životě policie není ta, která by nařizovala, jak rychle můžete jet po dálnici. Dokud je legislativně omezena rychlost na 130 km/h, strážcům zákona nezbývá, než řidiče jedoucího příliš rychle zastavit. Pokud se ovšem legislativa změní, nebude taková rychlost problém.
Argumentování pražského klubu, že během uplynulého roku obrazně řečeno po dálnici jezdil 150 km/h a nic se nestalo, dává sice z laického pohledu smysl, ale pro policii z logiky věci nemůže nic znamenat.
Tím se dostáváme k výrazným přesahům současné debaty. I já jako fanoušek si přeji, aby česká společnost, potažmo státní aparát a bezpečnostní složky vnímaly fotbal jako moderní zábavu a kulturní zážitek bez hanlivých nálepek. Jako je to v Německu. Jenže současná slavistická reakce českému fotbalu jako celku rozhodně nepomohla.
Uvnitř policie jsou lidé, kteří (pro mě až překvapivě bezprostředně) chápou, co je fotbalová vášeň a fanouškovská kultura či nepsaná pravidla fotbalové komunity. Je ale také fér přiznat, že ne celý sbor je tohoto názoru. Pokud něco funguje, pak je to dialog, vysvětlování a přesvědčování, ne přímý útok, který nyní zabetonoval všechny ve své pozici a zkomplikoval debatu o budoucích krocích. Třeba i o postupné změně nepřiměřeně opulentních policejních manévrů.
Co tedy dál?
Opusťme myšlenku plotů. Je to jako začít učit malé dítě střílet góly nůžkami. My ho ale musíme naučit přihrávat a zpracovávat balon.
Pokud se fotbal jako celek chce posunout, musí si sám interně sladit, co vlastně chce. Jak se totiž ukazuje na čerstvém průzkumu Deníku, rozhodně ani profesionální kluby nejsou v otázce plotů jednotné.
A není se čemu divit. „Devadesátkové“ ploty jsou totiž na stadionech zejména proto, že jsou příznačné pro „devadesátkové“ nastavení způsobu zacházení se sportovním fanouškem.
Pokud je chceme sundávat, musíme nejprve zabezpečit vše kolem a devadesátky opustit. Pokud opět použiji slávistickou argumentaci, tentokrát Anglií - potřebujeme například, aby vstup na hrací plochu byl automaticky trestným činem a nikoliv aby zůstávalo na benevolenci konkrétních soudů, jak takové jednání posoudí.
Pokud chceme jít cestou sundávání plotů, musíme si být jisti, že je umíme nahrazovat - třeba dostatkem stewardů. Než se tak stane, musíme ale vědět, že na větší počet pořadatelů máme jako fotbal peníze, ale zároveň, že pořadatel má dostatečné pravomoci nebo že je vycvičen a že je to profesionál, který se „nezblázní“ a nezaútočí na nevinného fanouška jako tomu bylo nedávno v Českých Budějovicích. Opět se i v tomto ukazuje, že potřebujeme daleko širší změny, mj. v legislativním vymezení i této záležitosti.
Nelze se prostě rozhodnout, že se mi nějaká pravidla nelíbí a na sílu je začít ignorovat.
Postup do Ligy mistrů si vybírá zásadní daň na výkonech Sparty v domácí soutěži. Je devět bodů za Slavií a odehrála letos naprosté minimum utkání, které by se daly hodnotit jako pohodlné výhry. Velkou roli hraje neefektivní skladba kádru.
Datové modely říkají, že Sparta má šanci na postup z ligové fáze Champions League zhruba padesát na padesát, spíš o trochu víc. Rozebereme si výhled českého mistra v elitní evropské soutěži.
O Sokol Úpohlavy ze čtvrté třídy se před rokem zajímali až v Japonsku. Šestnáct žlutých karet pro jeho hráče v jednom zápase tehdy vytvořilo nepřehlédnutelný světový rekord. Vyrazili jsme zjistit, jak se dělá fotbal na místě, které by bez fotbalu bylo zapomenuté.
