Podívejme se na čísla. Nejlépe placený fotbalista světa Cristiano Ronaldo si díky saúdskoarabskému Al-Nassru přijde na víc jak 200 milionů eur za rok (zhruba pět miliard korun) a k tomu má další desítky milionů ročně ze sponzorských smluv.
Lionel Messi není o tolik pozadu. Jeho příjem v Interu Miami, včetně sponzorských smluv s giganty jako Adidas nebo Apple, se pohybuje okolo 133 milionů dolarů ročně (zhruba 3,2 miliardy korun).
A nemusíme se bavit jen o absolutních hvězdách. Třeba, když Antonín Kinský na začátku ledna přestoupil do Tottenhamu, mluvilo se o tom, že by si měl týdně přijít na vyšší desítky tisíc liber, konkrétně někde kolem 70 až 80 tisíc (2,1 až 2,4 milionu korun týdně, tedy zhruba 8 až 9 milionů korun měsíčně).
I když mu daň z příjmu a sociální pojištění odkrojí skoro polovinu těchto peněz, pořád zbývá čistý příjem v řádech desítek milionů korun ročně, a to se ještě nebavíme o penězích z různých marketingových spoluprací a také o bonusech za výkony a výsledky.
S takovými částkami je snadné pochopit, proč dnešní hvězdy nemusí řešit, jak velký bude jejich důchod od státu v seniorském věku. Pokud se nebudou chovat úplně nezodpovědně ke svým financím (a i takové případy jsou známé: třeba Martin Fenin nebo Adam Hloušek, ale finanční problémy měl třeba i Diego Maradona), měly by být zajištěné do konce života a dobře by se měly mít minimálně i jejich děti.
Fotbalisté minulých dekád měli daleko blíže k běžnému životu. Antonín Panenka, legenda československého fotbalu, po kariéře musel dál řešit své příjmy, i když si na jejím konci v první půlce 80. let minulého století v Rapidu Vídeň vydělal na pozemek a stavbu rodinného domu.
Po skončení aktivní kariéry se Panenka snažil podnikat. Po revoluci otevřel cukrářství v Holešovicích, poté provozoval malou vinárnu.
„Někteří starší, bývalí reprezentanti, nemají ani na léky, na nájmy, na základní životní potřeby. Když to řeknu naplno, žijí z ruky do huby. Je to hodně smutné,“ řekl Panenka loni v listopadu pro CNN. Zmínil, že v dobách, kdy tito fotbalisté hrávali, se kopanou nedalo finančně zabezpečit tak jako dnes.
Systém je podle něj nespravedlivý. „Olympionici, kteří získali nějakou medaili, dostávají od olympijského výboru pravidelně dvakrát do roka slušnou finanční injekci. Fotbalisté, co hrávali v nároďáku, pro naši zemi vybojovali historický titul mistrů Evropy, nedostávají vůbec nic. Nikdo si na ně ani nevzpomene,“ poznamenal.
Finanční poměry bývalých fotbalistů dobře vystihuje i příběh Ladislava Nováka, který byl kapitánem stříbrného československého týmu na MS 1962 v Chile. Ten poslední roky svého života (zemřel v roce 2011) strávil v léčebně, protože měl Alzhaimerovu chorobu.
„V Ostředku strávil šest let. Já bych si to nemohla sama dovolit, ta léčebna stála 22 tisíc korun měsíčně. Ale pomohla Nadace fotbalových internacionálů. Dostávali jsme sociální příspěvek 12 tisíc měsíčně a těch zbylých 10 tisíc platila vždycky dva měsíce nadace a třetí měsíc já. Nechali mi aspoň jeho důchod, z toho jsem žila. Na vlastní nemám nárok, protože jsem nepracovala. Takže platit Láďovi léčebnu, to jsem neměla z čeho utáhnout. Nadaci jsem proto neskutečně vděčná, že mu umožnila takhle důstojně odejít z tohohle světa. Fotbal mu jeho služby takto splatil, to považuju za důležité,“ vzpomínala jeho manželka Stanislava Nováková.
Dřív prostě platilo, že fotbal vás mohl slušně uživit, ale nedalo se na příjmy z něj spoléhat i v době, kdy už bylo po kariéře. V době, kdy nebyly televizní přenosy zdaleka tak populární a sponzoři neinvestovali miliardy do sportu, si prostě hráči museli hledat způsob, jak se uživit i po kariéře.
A stále takový přístup platí třeba i pro většinu fotbalistů v první české lize, kteří vydělávají typicky kolem 80 až 100 tisíc korun. Jsou to slušné peníze, ale na celý život vás nezajistí. I tihle „běžní pěšáci“ současného fotbalového byznysu tak musí řešit důchod. Zvlášť když fungují stále jako OSVČ, kterým třeba 100tisícový měsíční příjem (při využití 60% výdajového paušálu), zajistí důchod ve výši kolem 18 až 19 tisíc měsíčně.
Poznámka redakce: Tento text vznikl s částečným využitím umělé inteligence. Aplikací ChatGPT a Claude jsme se ptali na atraktivní témata, která propojují fotbalové hvězdy a jejich život po kariéře. Z nabízených variant jsme si vybrali fotbalové penze. Některé odstavce v textu sepsala sama umělá inteligence, informace v nich obsažené jsme ale ověřili a text jsme doplnili o další, především české, reálie. U nich vycházíme ze znalosti fotbalového prostředí.
Pokud máte ještě chvilku čas, poslechněte si úryvek z našeho aktuálního podcastu ve kterém řešíme podzimní výkony Sparty a její vyhlídky do jarní části Chance ligy. Co musí Sparta změnit, aby vrátila Priskeho časy?
Po nepovedeném půl roce v Dánsku se vrátil do Sparty, které má pomoci z pozice herního lídra. Jan Kuchta tuhle roli rychle přijal a k výhře na Slovácku během ligového restartu pomohl dobrým výkonem i gólem. V kvízu si projdeme jeho dosavadní ligovou kariéru.
Slavia v neděli oznámila příchod dvacetiletého keňského záložníka Timothyho Oumy ze švédského Elfsborgu. Našli jsme video, které potvrzuje slova Jindřicha Trpišovského, že jde o silného hráče.
V Liberci se začalo velmi zostra. Nový Glosář detailně rozebírá hodně nepovedený výkon sudího Machálka, který měl zásadní vliv na jeden ze šlágrů restartované ligy.