Král Kazu chce hrát profesionální fotbal do šedesáti. Bývalý japonský reprezentant (89 startů, 55 gólů) má 56 let a novou smlouvu v portugalském Oliveirense, které hraje druhou ligu. Miura už toho sice moc neodkope, ale kdo ho má, tak ví, že se o něm bude psát po celém světě. Příběh nejstaršího hráče na světě prostě táhne. Do portugalského klubu přišel už v únoru a z 21 možných ligových zápasů zasáhl do čtyřech, ve kterých odkopal dohromady 29 minut. Miura ale není žádné béčko, na začátku 90. let byl dvakrát v řadě japonským fotbalistou roku a má třeba i chorvatský titul s Croatií Záhřeb z roku 1999.
Letos na začátku srpna ve 45 letech pověsila rukavice na hřebík italská legenda Gigi Buffon. Mistr světa z roku 2006 skončil, ačkoli měl na nadcházející sezonu platnou smlouvu s druholigovou Parmou. Ještě v minulé sezoně za svůj mateřský klub odchytal ve druhé lize 19 zápasů, potýkal se však se zdravotními problémy. Za Parmu debutoval v 17 letech v Serii A. V italské lize drží rekord v počtu odehraných utkání se 657 starty a se 176 starty je i rekordmanem italského národního týmu. Vedle zlata z MS v Německu a stříbra z evropského šampionátu o šest let později oslavil hned deset ligových titulů s Juventusem a jeden jako hráč Paris Saint-Germain. Třikrát se dostal do finále Ligy mistrů.
S Bayernem Mnichov vyhrál pět německých titulů a jednou Ligu mistrů. S Manchesterem City FA Cup. Za Paraguay odehrál 112 zápasů a dal v nich 32 gólů. A ve 42 letech pořád hraje fotbal na nejvyšší úrovni – v útoku mistra Paraguaye, v klubu Libertad. A hraje dál (většinou jako střídající hráč), i když z pohledu útočníka zažívá čirá muka. V aktuální sezoně nastoupil už do 32 zápasů, gól v nich ale ještě nedal. Přitom v minulé sezoně mu to šlo, když zapsal 14 gólů ve 43 zápasech. Roque má ale dost zkušeností na to, aby věděl, že to jednou přijít zase musí.
Nejelegantnější veterán. A navíc pořád extra třída. Majitel Zlatého míče z roku 2018 a pětinásobný vítěz Ligy mistrů i v 38 letech pořád patří k důležitým hráčům Realu Madrid, i když si nově musí zvykat na častější pozici střídajícího hráče. Když hraje od začátku, nastupuje s kapitánskou páskou. Chorvatská legenda dovedla před pár měsíci svou reprezentaci k bronzu na mistrovství světa, o čtyři rok dřív z toho bylo stříbro. Loučit se chce na Euru 2024 v Německu. Nejlíp zlatem. Na to ho lákají i do saudské ligy, zatím odolal.
I v Česku máme borce, kteří popírají čas. Marek Matějovský je mozkem hry Mladé Boleslavi i v 41 letech, i když rozjezd do současné sezony má z pohledu osobních statistik pomalejší – jediná asistenci v devíti ligových startech. V minulé sezoně jich nastřádal devět a byl nejlepším nahrávačem v lize. Kapitán Boleslavi ale nad svou aktuální bilancí určitě nesmutní, protože jeho klubu se s novým trenérem Markem Kuličem daří a je aktuálně na pozici, která by Mladé Boleslavi zaručila poprvé účast v nadstavbové skupině o titul. Dlouhověkost Matějovského kromě jiného dokládá to, že s Kuličem v roce 2006 vykopali Boleslavi druhé místo v lize. A v české lize aktuálně hrají i další dva čtyřicátníci – Josef Jindřišek (42 let, Bohemians) a Tomáš Hübschman (42 let, Jablonec).
Zatímco fotbalový důchod začíná drtivé většině fotbalistů ještě před čtyřicítkou, běžní smrtelníci si na zaslouženou penzi musí počkat mnohem déle. O to však mají víc času se na ni připravit. Jenže to právě Češi často podceňují. Kolik peněz je potřeba na klidné stáří odkládat a jakým způsobem je zhodnocovat?
Češi si myslí, že by jim na důchod mělo stačit našetřených 1,5 milionu korun. Rozdíl mezi představami mužů a žen je ale poměrně velký – muži by v průměru potřebovali 1,8 milionu, ženám by stačil 1 milion korun. Vyplývá to alespoň z rozsáhlého průzkumu společnosti Partners, který pro ni ke Dni finanční gramotnosti 8. září připravila výzkumná agentura MindBridge Consulting. Reprezentativní výzkum v srpnu 2023 mapoval názory populace ve věku 18–65 let.
„Suma, se kterou by lidé měli odcházet na penzi, je samozřejmě individuální, záleží na tom, jak moc si chtějí udržet dosavadní životní standard. Pokud budeme počítat člověka s průměrným čistým příjmem 30 000 korun měsíčně, který si chce udržet svou životní úroveň, měl by mít naspořeno zhruba 2,5 milionu korun ve svých 65 letech,“ vysvětluje Vladimír Weiss, finanční poradce Partners.
Zajímavým poznatkem průzkumu bylo také to, že třetina respondentů s nižším stupněm dosaženého vzdělání (ZŠ a SŠ bez maturity) deklaruje, že na důchod není potřeba mít extra částku naspořenou, což tvrdí také lidé s nejnižším příjmem.
Dále se ukázalo, že lidé sledují aktuální penzijní reformu. Nejlepší přehled o chystaných změnách měli ti mezi 50 a 65 lety. Obecně se ale ukázalo, že Češi nevěří státu v tom, že jim dokáže zajistit důstojné stáří. Mladší lidé vnímají neschopnost státu zajistit důstojný příjem na stáří rozhodněji než starší.
I když jsou pesimističtí ohledně výše důchodu, celkový průměrný důchod ve svých odhadech podhodnotili. Průměrnou výši odhadli na 17 238 korun, oproti současným 20 216 korunám. Nejblíže realitě byli opět ti, kterých se důchod více týká, lidé ve věku 50–65 let: Zatímco mladí (18–35 let) odhadují v průměru 15 823 korun, což představuje 78 % skutečného stavu, lidé ve věku 50–65 let už lépe tipli 18 541, tedy zhruba 92 % reality.
Nespadnout ve stáří do chudoby se snaží dvě třetiny Čechů, kteří se na penzi finančně připravují. Častěji logicky ti, kteří si to mohou dovolit – vysokoškoláci a lidé s vyšším příjmem. To je obecně pozitivní informace, zejména když ji doplňuje fakt, že 27 % respondentů uvedlo, že jejich domácnost každý měsíc vyjde, tak-tak.
Vůbec nic navíc neuspoří desetina domácností. Ti si musejí někdy nebo většinou vypomáhat předchozími úsporami či dostávají pomoc zvenčí. Jde častěji o ty domácnosti, kde byl respondent nezaměstnaný, na rodičovské dovolené, nebo v současné době v domácnosti.
Tyto jinak obecně příznivé informace ale kazí skutečnost, že podíl respondentů, jejichž domácnosti mohou vytvářet alespoň nějaké úspory, poklesl od roku 2020 o 17 %. Z dat navíc také vyplývá, že čtvrtina domácností dotázaných si meziročně finančně polepšila, asi 2/5 respondentů ale uvádějí, že se jejich domácnosti dnes ve srovnání se situací před rokem daří finančně hůř.
Bez ohledu na nabízený produkt si „na stáří“ na měsíční bázi spoří či investuje 59 % dotázaných. Mezi nimi jde pak o měsíčně ukládanou nebo investovanou částku celkem ve výši téměř 2 200 Kč, což už je dlouhodobě slušná suma. „S takovou částkou by za 22 let s konzervativním zhodnocením 2 % ročně nebylo obtížné zhruba naspořit 730 tisíc korun, které by uspokojily polovinu dotazovaného vzorku. Při vyšším zhodnocení ve výši 4 % by pak šlo již o sumu 930 tisíc korun,“ říká finanční poradce Partners Vladimír Weiss. Platí však, že ti, kteří si na stáří již spoří, mají také kromě vyšších možností i vyšší očekávání a v průměru by se při odchodu do penze „spokojili“ s částkou 1,6 milionu Kč.
Otázka je, kam posílají své peníze vydělávat. Ukázalo se, že nejvíce lidí (37 %) fandí starému penzijku – penzijnímu připojištění, které ale v současné době s minimálními výnosy není ideálním produktem na rozdíl od vhodně nastaveného novějšího penzijního spoření. O změně ze starého na nové „penzijko“ by ale uvažovala asi jen pětina současných uživatelů.
Tento text vznikl ve spolupráci s finanční skupinou Partners.
Sparta hraje pátý zápas v Lize mistrů v úterý od 18:45 hodin na Letné s madridským Atlétikem. Střetnutí s aktuálně třetím týmem španělské ligy vysílá Nova Sport.
Jako první jde do akce Sparta. V Lize mistrů s madridským Atléticem hraje už v úterý. Slavia, Plzeň a Mladá Boleslav mají své zápasy ve čtvrtek. Povíme vám, kde a v kolik je vysílají a podíváme se i na výchozí situace všech těchto duelů.
Příjezd do Polska se pro Villeho Heikkinena stal nejen novou etapou jeho sportovní kariéry, ale také příležitostí objevovat kulturní a přírodní bohatství země.
