Má Klopp skončit v Liverpoolu? Osud legendy v názorovém duelu

Ať už dopadne tahle sezona pro Liverpool jakkoliv (podle mě se do první čtyřky nedostane, šance je nyní 20%), jisté je, že v létě nastane přestavba kádru. Nedělník The Sunday Times přinesl informaci, že američtí majitelé FSG se chystají otevřít účty a nakupovat posily. Téma budoucnosti manažera Jürgena Kloppa se neřeší.

Tak je to správné, tak to má být. Tady vlastně pro mě debata o tom, jestli má klub z Anfieldu pokračovat ve spolupráci s německým expertem končí.

Ale dobře, trochu to rozvedu… Zásadní věc je, jestli má chuť pokračovat samotný Klopp. Podle jeho rozhovorů a zpráv z anglických médií rozhodně nechce končit, naopak může být díky nové výzvě odhodlanější víc než kdy dřív.

Druhým klíčovým faktor je, jestli ztratil kabinu nebo ne. Nevypadá to, že by byly vztahy nějak zásadně narušeny. Jasně, v takové krizi se vytrácí úsměvy a počet vřelých objetí klesá úměrně s poklesem intenzity při presinku.

Pokud jsou tyhle podmínky splněny, není jediný důvod, proč se s ním rozloučit. Jürgen Klopp za víc než sedm let ve službách Reds získal mistrovský titul, vyhrál Ligu mistrů (celkově dovedl tým do finále třikrát), triumfoval v obou anglických pohárech. To je výčet těch hlavních trofejí. A bylo by jich víc, kdyby Liverpool ve stejné éře nesoutěžil s téměř dokonalou mašinou Pepa Guardioly (která v tomto ročníku také platí daň opotřebovanosti).

Sbírkou úspěchů si Klopp jednoznačně vysloužil kredit, důvěru, trpělivost a šanci na restart. Když Manchester United na přelomu století získal čtyři z pěti titulů a v následujících třech sezonách (od 2003/04 do 2005/06) dvakrát skončil třetí a jednou druhý, Sir Alex Ferguson pokračoval, obměňoval kádr a připravoval návrat na trůn. A přišly tři tituly v řadě.

Kolik je na trhu lepších nebo stejně špičkových (dostupných) trenérů než Klopp? Asi Thomas Tuchel. Mauricio Pochettino? Možná…

Ale klub by tím šel do rizika ještě výraznějších změn, což by se opět prodražilo a zřejmě i prodloužilo celý proces. Další otázkou je, jak by nového trenéra přijali fanoušci. Mezi nimi a Kloppem se vytvořilo mimořádně silné pouto. Bývalý kouč Mainzu či Dortmundu po svém příchodu nezlepšil jen hru a výsledky. Změnil celkové uvažování lidí v klubu i příznivců (from doubters to believers).

Charakter města a povahy jeho červené části je v dokonalé symbióze s naturelem Jürgena Kloppa. A takové sladění najdete výjimečně. Rafael Benítez rovněž dovedl LFC k vítězství v Lize mistrů, ovšem nikdy nebyl lidem tak blízko jako Klopp.

Nemá moc cenu rozebírat příčiny liverpoolské krize. Vyjdou na samostatný, pěkné dlouhý článek. Ale snad jen v kostce. Stárnoucí kádr došel na hranici svých sil: Po minulé sezoně, v níž nastoupil k 63 soutěžním zápasům, po předchozích nabitých letech, kdy se na hranici možností naháněl s Manchesterem City, přišel logický sešup. Hráči jsou opotřebovaní, nemají sílu na typický intenzivní fotbal. A Liverpool bez intenzity je jako Frodo Pytlík bez prstenu.

Následky téhle fyzické, ale především mentální únavy se obecně dají zmírnit oživením kádru. To se ale v létě (ani v zimě) nestalo.

Mezitím začali z klubu odcházet klíčoví lidé z kanceláří, kteří se výrazně podíleli na úspěchu. Sportovní ředitel Michael Edwards je pryč, jeho nástupce Julian Ward odejde po této sezoně. Stejně jako Ian Graham, jenž v klubu vybudoval skvěle fungující datové oddělení. To jsou zásahy, které nejsou tak na očích, ale mají obrovský vliv.

Léto bude na Anfieldu asi hektické. Ale jednoznačně by mělo být s Jürgenem Kloppem.

Jürgen Klopp bude už navždy jednou z největších legend liverpoolské historie. Jak píšu i v posledním textu ze série Albion, už nyní patří spolu s Billem Shanklym a Bobem Paisleym mezi tři nejvýznamnější klubové trenéry.

Ze slavné značky, která postupně spadla z výšin do průměru a občasné náznaky optimismu vždy vystřídal tvrdý pád na zem, udělal zase pojem nejvyšší kvality. Z Anfieldu je dnes adresa, která láká nejlepší hráče na světě. Zásluhu na tom mají především dva muži – Klopp a bývalý sportovní ředitel Michael Edwards.

Ten dokázal německému stratégovi přivést hráče, kteří skvěle zapadli do jeho vize. Liverpool proslul chytrými nákupy. Neutrácel přespříliš a pokud už za fotbalistu vysolil ranec, mnohokrát se mu to vyplatilo. Díky Edwardsově vedení a Kloppově schopnosti dělat z průměrných hráčů nadprůměrné a z nadprůměrných výborné byli Reds zase v kurzu.

Za sedm let koučovy éry v Liverpoolu vyhráli vše, co se dalo. Domácí poháry, Ligu mistrů a po třiceti letech i anglickou ligu. K tomu dvě neúspěšné účasti ve finále Champions League a několik těsných druhých míst v Premier League. Fandit klubu od řeky Mersey občas připomínalo tragikomedii, Klopp změnil žánr na pohádku.

Jenže každá pohádka má i svůj konec. Edwards už v klubu není, jeho nástupce Julian Ward odejde na konci sezony, z managementu zmizeli i další funkcionáři. Místní novináři píšou, že prostředí v klubu není zdravé. Chyby sportovního vedení se kupí, vztahy ochladly, budoucnost je i kvůli potenciální změně vlastníků nejistá.

A v pohodě není ani Klopp. Už dávno to není ten věčně vysmátý chlapík, který svým šarmem a charismatem rozsvítil každou tiskovou konferenci. Setkání s německým koučem je teď spíš za trest. Je nevrlý, nerudný, nervózní. Startuje na první našlápnutí, vykolejí ho i ta nejnevinnější otázka. Na rozdíl od jiných trenérů to navíc nejsou žádné mind games, psychologické hry. Trenér Liverpoolu je zkrátka přetažený.

Není se čemu divit. V klubu už táhne osmý rok, zažil tu dobré i zlé chvíle. Musel se vyrovnat s těžkými momenty v soukromí i v profesním životě. Vždy měl pocit, že má těžší práci než trenéři Chelsea, United nebo City, protože Liverpool nemá takové finanční možnosti, což velmi rád připomíná. Úmorná lopota ho čeká i teď.

Týmu se nedaří, kádr je třeba okysličit. S novými hráči je to ale v Liverpoolu složité. Možná by bylo zapotřebí zkusit něco změnit zevnitř, upravit taktiku či herní styl na míru současné situaci v týmu. A uvědomit si, že Fabinho a Henderson už nehrají jako před třemi lety. A že Mané nebo Wijnaldum už v klubu dávno nejsou.

Klopp ale ze své vize neustoupí, na to je příliš tvrdohlavý. O to náročnější úkol ho čeká. Byť se to zdá vzhledem k nedávným úspěchům neuvěřitelné, Salah a spol. jsou teď od ligové špičky vzdáleni víc, než se může zdát. Vrátit Liverpool do boje o titul chce člověka s energií, drajvem, připraveného dát nové misi sto procent.

Při vší úctě k jeho neskutečné trenérské dráze, zkušený Němec teď jako takový člověk nepůsobí. Nelze se divit. Trénuje už přes dvě dekády, jedinou pauzu měl přitom po odchodu z Dortmundu. Ta ale trvala jen čtyři měsíce, pak se ozval Liverpool a začal příběh, který trvá doteď. Jedny vysokoškolské letní prázdniny za 22 let? Nedivte se, že je unavený. Vždyť i jeho letitý rival Pep Guardiola měl před nástupem do Bayernu roční sabatikl, kdy odpočíval a vzdělával se.

Nahradit Kloppa bude pro Liverpool samozřejmě obtížné. V klubu vytvořil unikátní prostředí, proto lze jen těžko vybrat jasného nástupce. Někteří trenéři ale stojí za zmínku. Mauricio Pochettino by mohl být vhodným kompromisem mezi hvězdným jménem a mužem schopným vybudovat u Mersey dlouhodobý a udržitelný projekt.

Thomas Tuchel je skvělou volbou, pokud chtějí na Anfieldu ještě vytěžit maximum ze současné generace a zkusit získat během příštích dvou, tří let pár cenných trofejí. Ralph Hasenhüttl by byl rozumným výběrem z ideologického hlediska, nástup trenéra, který trénoval jen Lipsko a Southampton by byl ale pro namlsané fanoušky možná problematický.

Odvážnou, ale zajímavou volbou by pak byl třeba Ange Postecoglou ze Celticu či argentinský superkouč Marcelo Gallardo. Časem pak možná i Marco Rose, pokud v Lipsku naváže na dobrý start angažmá.

Možná si říkáte, že nikdo ze jmenovaných není lepší trenér než J)ürgen Klopp. A třeba i máte pravdu. Jenže o tom to tak úplně není. Ani Graham Potter není lepší kouč než Thomas Tuchel a Vincent Kompany není v tuto chvíli kvalitnějším trenérem než Sean Dyche. Někdy ale i úspěšná cesta dojde ke svému konci a je čas na nový impuls.

Jürgen Klopp v Liverpoolu padáka nedostane, stejně jako by ho nikdy nedostal v Dortmundu. Možná si ale sám uvědomí, že někdy je zapotřebí změnit prostředí. Odpočinout si. A uzavřít i sebekrásnější kapitolu, aby mohla přijít další.