Nedávno jsem nakousnul myšlenku minimálního kádru. Poslední vývoj, například zpráva o možném odchodu Kaana Kairinena nebo slova člena vedení klubu Františka Čupra v podcastu Sparťanských novin o potřebném okysličení, mě upevnily v přesvědčení, že Sparta potřebuje hlubokou přestavbu kádru. V tomto textu se pokusím navrhnout, jak by to mohlo vypadat a kterým směrem se vydat.
Minimální kádr je něco, co jsem po delší analýze odkoukal u některých top týmů na světě. Tuto strategii využívá především Manchester City, ale také do určité míry Arsenal nebo Barcelona. Idea tohoto konceptu je stavět tým o menším počtu seniorních hráčů, mezi kterými neexistují jedinci, kteří nemají potenciál hrát plnohodnotně v základní sestavě.
Dostat se do podobné situace je velice náročné. Sparta má aktuálně v kádru asi 23 seniorních hráčů (bez brankářů), přičemž např. City jich má asi 18 a zbytek týmu je doplněn mladíky z akademie. Sparta má podle mě velké množství předpokladů, proč by pro ni tento model mohl fungovat a díky kterým by měla být schopna jej udržovat. Je ekonomicky silná, takže dokáže zaplatit víc kvality (navíc ušetří na šíři kádru), hraje tři soutěže, takže má odbyt pro rotaci, má dobrou akademii, která umožňuje zaplnit prostor na trénincích a na lavičce mladými hráči a donedávna velmi dobře fungovala i péče o zdraví hráčů a rekonvalescence zraněných, což je podstatné při snížení počtu hráčů.
Teď k výhodám modelu. Vůbec největší z nich je obrovská konkurence, kterou minimální kádr nabízí. Namísto 23 až 28 hráčů, kteří jsou rozdělení do kategorie top hráči prvního týmu, backupy, mladí hráči a zkušení matadoři, pracujete s cca 18 až 19 hráči top kvality, kteří jsou do velké míry zaměnitelní v jejich schopnostech hrát v základu. Zbytek jsou mladí hráči dopsaní na soupisku.
Konkurence je nejen zdrojem dynamiky v týmu, která vede ke zlepšování jedinců, ale také prostředkem, díky kterému je celek schopen lépe hrát na víc frontách. Prakticky v každém utkání totiž hraje hned několik hráčů, kteří se chtějí ukázat a získat pro sebe větší porci minut. Díky tomu minimální kádr také efektivněji reaguje na menší počet zranění důležitých hráčů, protože celkový počet top hráčů je větší a jednotlivce lze lépe nahradit.
Velkou výhodou minimálního kádru je také to, že otevírá možnosti, jak výrazně říznout do aktuálního stavu. To teď Sparta rozhodně potřebuje. Tým v posledních sezonách vlivem snahy o stabilizaci nabobtnal a je potřeba jej nejen občerstvit, ale hlavně osekat.
Myšlenka minimálního kádru by Spartě pomohla se zbavit fotbalistů na okraji aktuálního týmu, kteří nemají potenciál jej dále zlepšovat. Proces by vedl k ukončení působení starších hráčů, kteří v klubu přesluhují a mladších hráčů, kteří v blízké době nemají potenciál vytvářet smysluplnou konkurenci a nemá u nich smysl, aby působili v béčku. Klub v tomto ohledu musí být mnohem ostřejší a nemilosrdný a také mít připravenou dobrou síť hostování. To samé platí o okamžitých reakcích na nepovedené přestupy a obecně o komkoliv, kdo v týmu aktuálně není schopen hrát základ, aniž by se mu tým musel výrazně přizpůsobit, nebo by výrazně oslabil.
Sparta má také určité slabiny, na kterých by musela zapracovat. Doposud například až moc praktikuje experimentální přestupy, kdy vybírá specialisty s pár silnými stránkami a očividnými slabinami, nebo hráče kteří nemají herní praxi. Kromě toho hraje Sparta rigidní systém s malým počtem úprav. V případě minimálního kádru na pozicích často neexistují zástupnosti hráčů, takže nelze mít jen jedno schéma. Pro některé hráče prostě s menším kádrem nemáte backup a musíte změnit kus systému. Věřím však, že dosavadní trendy ve fotbale k tomuto posunu stejně směřují.
Jak by tedy měla vypadat sparťanská přestupová politika dle modelu minimálního kádru?
Jejím zásadním pravidlem je nekupovat backupy a stále hledat cesty, jak tým zlepšit. Žádný hráč v kádru by neměl být stavěn do role neomezeného startéra a každý by měl cítit konkurenci ostatních hráčů na podobné pozici. Kromě toho že backupy nekupujete, je také důležité se pokusit je nevytvářet. Namísto hledání lepších hráčů na stejnou pozici tak pracujete na neustálém vyplňování profilového prostoru v kádru. Pokud i tak dojde k tomu, že hráč začne vypadávat a šanci dostávají jiní, měl by být okamžitě prodán nebo poslán hostovat pro udržení hodnoty. Jediná situace, kdy potom kupujete opravdu podobné hráče, je ve chvíli, kdy někoho nahrazujete. To ostatně v současnosti bude hlavním tématem, protože odchodů by mělo být víc.
Tento model stále umožňuje i experimentální příchody. Zaprvé by však mělo jít o mladší hráče, které jde poslat na hostování nebo do béčka a zadruhé by měli splňovat fyzické předpoklady pro ligovou úroveň.
Na závěr nabízím možnou ukázku, jak by Sparta mohla postupovat při následujících dvou přestupových obdobích, a jak by třeba mohl vypadat minimální kádr v příští ligové sezoně, která se začíná stávat hlavním cílem při aktuálních ztrátách.
Základem je rozbor aktuálního kádru a výběr fotbalistů, na kterých má smysl stavět. Já osobně je momentálně vzhledem k létu identifikuji takto (neřeším brankáře, pro které myšlenka minimálního kádru nemusí nutně platit a nejsou započítáni ani v úvodních počtech):
Stopeři:
Beci:
Záloha:
Křídla/Desítky:
Útok:
Hráči na hraně:
Dejme tomu, že Sparta ponechá jednoho z hráčů na hraně a jednoho z dvojice Sadílek/Wiesner, kvůli dlouhodobější stabilitě. Zbyde jí tedy 13 hráčů, přičemž cílem by měl být počet zhruba 18 až 19. To znamená během následujících dvou období nakoupit minimálně 5 hráčů do základu, což znamená v realitě třeba až 8 přestupů při aktuální přesnosti. Jak na to?
Už v zimě by měla přijít náhrada za Birmančeviče, nový stoper, který v létě nahradí Vitíka, a střední záložník, který v létě nahradí Kairinena. K tomu Sparta může koupit také nějaké prospekty s tím, že zůstanou na hostování. Nabízí se třeba pozice pravého beka, kde by mělo dojít k nahrazení obou aktuálních hráčů, a řešit by se tak dali i další záložník, kde také dojde k zemětřesení, nebo post útočníka, kde aktuální varianty nejsou ideální.
V létě pak Sparta musí nakoupit náhradu za Preciada, dalšího záložníka, nového útočníka a případně reagovat na jakékoliv odchody nebo chybějící hráče. Také může dokoupit ofenzivnějšího záložníka, po čemž volám dlouhodobě a v případě minimálního kádru by se to hodilo kvůli rozšíření možností. Měla by se zamyslet i nad přípravou půdy pro další zlepšení v obraně, kde mnoho hráčů začíná být delší dobu. Dejme tomu, že by tedy letní kádr mohl vypadat třeba takto:
Stopeři:
Beci:
Záloha:
Křídla/Desítky:
Útok:
Komentář, který jste právě dočetli, původně vyšel jako post na sociální sítí X na účtu jeho autora.
„Důvody, proč se spousta z nás zamilovala do téhle hry, do jejího sledování a prožívání, byly jiné než realita, která je teď často k vidění na hřišti i mimo něj,“ říká v pokračování série Můj fotbal architekt Adam Gebrian.
Aktuální dva týdny jsou opět vyplněné zápasy z Ligy národů. A to je dobrá příležitost si v kvízu projít, co o téhle ne zrovna oblíbené soutěži víte. Zkusili jsme ho udělat tak, aby se většina z vás dozvěděla nové a zajímavé souvislosti spojené s Ligou národů.
Lvíčata jdou do boje o malé Euro proti favorizované Belgii. Jen do baráže, a navíc se špatnou zápasovou bilancí, se dostal tým s velkou individuální kvalitou, který má na to hrát podle nejmodernějších trendů. Místo toho ho ale brzdí nekreativní vedení.
