Jak se dal váš trenérský tým dohromady?
Zdeněk Houštecký: Jindra Trpišovský se po trénování mládeže na Bohemce, Spartě a Xaverově porozhlížel po práci hlavního trenéra v dospělém fotbale. Znali jsme se řadu let a já jsem věděl, že by byla hrozná škoda, kdyby nikde nedostal šanci. Martin Pulpit mi dlužil službičku, tak jsem se mu ozval na Žižkov, kde tehdy působil, že znám skvělého kluka, co rozumí fotbalu jako málokdo. A tak mu dali na starost Měcholupy, které hrály divizi a fungovaly jako farma Žižkova. Hned po roce postoupili do třetí ligy. Štěpán tehdy dělal náhradního brankáře ve Viktorce a chodil chytat do Měcholup.
Štěpán Kolář: Já jsem se na to chtěl na Žižkově vykašlat, protože mi dlužili sedmnáct výplat. Měl jsem firmu s alkoholem, takže jsem si říkal, že se budu věnovat naplno tomuhle byznysu. Pak mi ale volal Jindra, abych s ním šel do Měcholup. Já mu řekl, že chci budovat firmu, ale dvakrát týdně přijdu na trénink a o víkendu na zápas. On mi to odkýval. O tři dny později mi volal Ivan Horník, ať jdu chytat do Chomutova. Nabízel mi ligové podmínky, ale už jsem to slíbil Jindrovi, takže jsem to nevzal. Do té doby jsem dělal ve fotbalové kariéře vždycky jen špatná rozhodnutí. Tohle ale bylo to nejlepší. Zachránili jsme ČFL a další rok začal dělat Jindra hlavního kouče na Viktorce. Já šel s ním, na pomoc přišel i Houšťa. A po roce se k nám přidal Jarda Köstl. Od té doby jsme to táhli spolu.
ZH: Ve Viktorce to tehdy bylo hodně turbulentní, nějaký čas tam byli Italové a když odešli, dostal Jindra nabídku na pozici hlavního trenéra. Na to konto se mi ozval, jestli do toho půjdu s ním jako asistent. Samozřejmě mě to lákalo, fotbal miluju. Ale bylo potřeba svolení od našeho společného kamaráda, u kterého jsem pracoval, což Jindra vyřídil.
Nebáli jste se jít do klubu, který neměl na výplaty?
ZH: Je pravda, že to nebylo růžové. Jindra váhal, protože odešlo hodně hráčů a nebyly tam peníze. Ale s pomocí našeho kamaráda, který nám tehdy hodně pomáhal, jsme to zvládli. Starali jsme se o kluky po finanční stránce i mimofotbalově.
ŠK: Na Viktorce se nám sice dařilo na hřišti, ale klub byl finančně na dně. Kolují legendy o tom, jak se neplatily výplaty, jak se trénovalo v parku a podobně. My jsme ale byli do fotbalu neuvěřitelně zažraný. To nám zůstalo do teď.
ZH: Šli jsme do toho kvůli Jindrovi. Já i Štěpán jsme měli práci, která by nás dobře uživila, ale u fotbalu jsme byli jako ryby ve vodě. Užívali jsme si to. Každý trénink.
ŠK: Tehdy to byla taková přechodná fáze mezi rolemi hráče a trenéra. Doteď na to rádi vzpomínáme. Vlastně jsme se asi pořád cítili jako hráči, a tak jsme na lavičce všechno prožívali. Ivan Horník, který se pak vrátil do Viktorky, z toho byl na prášky a vždycky nám nadával, jestli chceme vyhrát na žluté karty, nebo na góly. To nám zůstalo do teď. Ale myslím, že to vnímají i hráči. Berou, že jsme jedni z nich, že jsme jim blíž.
Zážitky ze Žižkova vás všechny asi hodně semkli. Jak to ovlivnilo způsob vaší další spolupráce?
ZH: Jasně, že ovlivnilo. Absolutně jsme ale neměli v hlavě, že bychom mohli jít trénovat někam výš. Žili jsme okamžikem. A snažili se udržovat správnou atmosféru v týmu, i když nebyly peníze.
ŠK: Jsme pořád stejní. Stejní blázni, co milují fotbal.
ZH: Já jsem v hráčské kariéře neměl tolik štěstí, o to víc si vážím, co jsme později dokázali jako trenéři.
ŠK: Měl jsi smůlu na trenéry. Vždycky tě nechali hrát, když ti to nešlo. A když ti to začalo jít, tak se zrovna dívali jinam. (smích)
ZH: Ale dej pokoj. Já jsem všem říkal na rovinu, co si myslím. Ať to byli trenéři, manažeři, majitelé, což není populární. I proto každému nesedíme, ale my se nezměníme. Patří to k nám.
Vytvoř si online účet u sázkové kanceláře Betano. Za registraci získáš bonus 750 Kč a navíc můžeš na Betano TV zdarma sledovat živé přenosy všech zápasů české nejvyšší fotbalové soutěže a to jak na počítači tak i na svém mobilu. Více zde.
V roce 2015 přišla další štace v Liberci.
ZH: Jindra dostal nabídku a řekl, že bez nás nepůjde. Pan Karl byl v tomhle frajer. Respektoval Jindrovo přání, že do toho chce jít s námi společně, i když nejsme licencovaní trenéři. Dal nám prostor ukázat, co umíme. V tomhle duchu se to pak celé domluvilo. Seděl s námi Honza Nezmar, který dělal v Liberci manažera, a ptal se, jak si představujeme smlouvy. Tak jsme mu řekli, že jsme ještě nic nedokázali, ať tam napíše, co uzná za vhodné. Koukal na nás jak z jara. Druhý den přinesl smlouvy, my je podepsali, a tím začal příběh Liberec.
ZH: Do Liberce jsme se Štěpánem dojížděli z Prahy, což nebylo jednoduché. Naše podmínky v Liberci odpovídaly tomu, že jsme byli v nejvyšší soutěži jako trenéři nováčci. Proto jsme se, když zbyl čas, věnovali naší civilní práci, což nám umožňovalo vše finančně zvládat.
ŠK: Vezměte si, že máte doma dvě děti. Každý den dojíždíte sto kilometrů a během měsíce uhrajete pár bodů. Moc vám toho nezbude.
ZH: Ale ve srovnání se Žižkovem jsme měli pocit, jak kdybychom byli v Realu Madrid. Starali se o nás, měli jsme dobré podmínky pro fotbal. Hned jsme navíc postoupili přes Shmonu a Hajduk Split do základní skupiny Evropské ligy. Na tom panu Karlovi extrémně záleželo. A bylo fakt obdivuhodné, že vzal v takové situaci nezkušené trenéry. Jindra toho sice prošel spoustu u mládeže, ale u mužů toho tolik neodtrénoval.
Později se řešilo i to, že byste šli z Liberce do Sparty…
ZH: Ano. Už to bylo skoro domluvené, ale myslím, že to nakonec neklaplo právě kvůli tomu, že jsme hodně sví. Že máme jasnou představu a chceme dělat fotbal, jak ho vidíme my. I teď zpětně mi přijde, že by to nefungovalo a že jsme udělali dobře. Zkrátka to dopadlo, jak mělo.
Jak jste se vlastně radili v podobných chvílích, kdy jste měli na stole nějakou nabídku?
ŠK: Bereme to tak, že my tři jsme založili „trenérskou firmu“, ve které jsme rovnocenní společníci. Klobouk dolů před Jindrou, že všechna zásadní rozhodnutí jsou opravdu naše společná. On je hlavní trenér, je tu jasně daná hierarchie, ale nikdy jsme to neměli tak, že by se toho musel domáhat. Tak to mezi námi nefunguje.
Baník se žene za druhým místem, Dukla za záchranou. Kdo svému cíli bude blíž po sobotním zápase 29. kola? Přečtěte si preview před tímto důležitým utkáním. A sledujte jejich vzájemný zápas živě a zdarma u sázkové kanceláře Betano.
Kromě výher dvou favoritů v top ligách jsme se v našich analýzách zaměřili i na počty vstřelených branek v české nejvyšší soutěži. Z mnoha důvodů nečekáme gólové hody.
V ženské nejvyšší fotbalové soutěži nás čeká pořádná detektivka. Poslední derby pražských S ukázalo, že Slavia se chce vrátit na první příčku. Zvládne urvat čtvrtý titul v řadě, nebo si sparťanky tentokrát fotbalový trůn pohlídají? A pořádně nabité to letos bude i v boji o záchranu.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
