Když jsme se v létě 2022 setkali poprvé, vlastně jen shodou okolností se to odehrálo právě v Praze. Tim Sparv se svou partnerkou, českou miss 2011 a influencerkou Jitkou Nováčkovou, se tu právě usazoval po své pestré, stěhovavé kariéře. Já tu byl na dovolené z Washingtonu. A naše hlavní téma se Česka netýkalo. Sparv byl tou dobou celosvětově vnímaný jako jeden z nejsilnějších fotbalových hlasů za lepší práva a podmínky zahraničních dělníků v Kataru. Právě o tom a obecně o hráčském aktivismu, který jde za hranice samotného fotbalu, jsme se tehdy obsáhle bavili. Vznikl titulní rozhovor pro knihu Football Club: Nejlepší fotbalové příběhy.
O Spartě a českém fotbalu jsme tenkrát nemluvili, jeho čerstvě domluvené angažmá na Letné a Strahově bylo tehdy ještě neveřejné a dojmy z Česka minimální. Ovšem uplynul rok a půl a v Praze už jsme oba doma. A tak jsem byl kromě jeho aktivit na poli světového fotbalu zvědavý i na to, jak zahraniční fotbalista a začínající kouč s rozhledem jako Tim Sparv vnímá Česko, jeho fotbal a práci v jednom ze dvou největších zdejších klubů. Z mládežnické akademie se v něm postupně přesunul k B-týmu, kde teď dělá asistenta Luboši Loučkovi. A podle krátké konverzace s recepční ve strahovském tréninkovém areálu Sparty jsem pochopil, že i v češtině pokroky udělal – byť prý ne takové, jak si představoval…
Do Česka jste se nastálo přesunuli předloni – bylo to dobré rozhodnutí?
Žil jsem během své kariéry v mnoha zemích a v Evropě to přivykání není těžké. Naopak bych řekl, že to mě na tom bavilo nejvíc, že jsem mohl žít v tolika zemích a kulturách. Mohl jsem se učit tolik jazyků, což je můj oblíbený koníček. Takže si myslím, že to bylo dobré rozhodnutí. Moje partnerka je spokojená, moje rodina je spokojená – a to je teď asi to hlavní. A velkým plusem k tomu je, že jsem mohl zahájit svou trenérskou dráhu ve velkém klubu, jako je Sparta. Mám tu některé skutečně dobré kolegy a podporu, takže dělat ty první kroky tady je dobré.
Shodou okolností jste se ve Spartě objevil ve stejném okamžiku jako další Seveřan Brian Priske a jeho tým. To vám taky pomohlo?
Určitě. Řekl bych, že přítomnost tohoto realizačního týmu u A-mužstva raketově nastartovala rozvoj jak můj, tak dalších lidí kolem. Dorazili s úplně jiným myšlením, než na jaké jste tady v Česku asi zvyklí. A myslím, že to pozvedlo úroveň všech. Takže to, že jsme nablízku Brianovi, Larsi (Friisovi), Christianovi (Clarupovi) i všem českým klukům, to nám z B-týmu pomáhá. Béčko totiž není určené jen k rozvoji hráčů, ale taky trenérů. My se taky chceme zlepšovat, vidět na sobě pokrok – a tahle blízkost nám prospívá.
Když vás po neproměněné tutovce utěšuje soupeřův brankář, víte, že jste to hodně zazdili. Nedávno to zažil mladý švédský útočník Gustav Lindgren.
Děláme fotbal jinak než ostatní. To je jedno z hesel hamburského klubu FC St. Pauli. V příští sezoně si to bude moct vyzkoušet znovu v Bundeslize, kam se vrací po třinácti letech. Čím obohatí německou nejvyšší soutěž?
Zatímco si Brian Priske užívá úspěch, který se naposledy ve Spartě podařil ještě Ivanu Haškovi, Jindřich Trpišovský ví, že zapsal neúspěch.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
