V pátek startuje závěrečná část baráže o Euro 2025, které se hraje ve Švýcarsku. Reprezentace do ní proti Portugalsku vstupuje v pozici mírného outsidera, když tam naposledy v březnu prohrála. „Teď budeme v plné síle a věřím v lepší výsledek,“ říká ve velkém rozhovoru o stavu českého ženského fotbalu jeho šéfka Miroslava Fousková.
„Důvody, proč se spousta z nás zamilovala do téhle hry, do jejího sledování a prožívání, byly jiné než realita, která je teď často k vidění na hřišti i mimo něj,“ říká v pokračování série Můj fotbal architekt Adam Gebrian.
Lvíčata jdou do boje o malé Euro proti favorizované Belgii. Jen do baráže, a navíc se špatnou zápasovou bilancí, se dostal tým s velkou individuální kvalitou, který má na to hrát podle nejmodernějších trendů. Místo toho ho ale brzdí nekreativní vedení.
O Sokol Úpohlavy ze čtvrté třídy se před rokem zajímali až v Japonsku. Šestnáct žlutých karet pro jeho hráče v jednom zápase tehdy vytvořilo nepřehlédnutelný světový rekord. Vyrazili jsme zjistit, jak se dělá fotbal na místě, které by bez fotbalu bylo zapomenuté.
Nedostatek dětí, trenérů, zániky malých vesnických klubů – problémy, které řeší fotbal nejen v Česku. Fotoreportáže z hřišť zarostlých vysokou trávou s brankami bez sítí už jsou samostatným žánrem. I doba, v níž se nejpopulárnější hra na světě bojí o svou budoucnost, však má pozitivní příběhy. Tohle je jeden z nich. Vypráví o malém klubu TJ Slavoj Předměřice nad Labem – a abychom hned na začátku měli čistý stůl, přiznávám, že v něm působím jako jeden z koučů.
Tohle není paráda z playstationu, ale krásná akce rumunských mladíků, kteří i s její pomocí slaví postup na mistrovství Evropy v kategorii U21. Česko čeká v listopadu baráž.
Reprezentace se odrazila ze dna, vede svou skupinu v Lize národů a sklízí opatrnou chválu za poslední tři vystoupení. Taktický expert Vojtěch Mrklas ale ve svém komentáři ukazuje na přetrvávající slabinu, kterou je třeba vyřešit systémově.
Kde nám ujel vlak? A proč bychom se při výchově hráčů měli zaměřit především na hru bez míče? Jaroslav Hřebík ve velkém rozhovoru s FC analyzuje český fotbal.
Adam Vlkanova působí křehce, ale do osmnácti dokázal kombinovat fotbal i hokej. Díky tomu – a pouličním sportovním bitvám se staršími kluky – je drobný ofenzivní šikula překvapivě odolný. A nesmírně soutěživý a sebevědomý. „Neumím prohrávat. I když hraju s dcerou karty, chci ji porazit,“ usmívá se.
Pavel Šulc hraje v náramné formě, a navíc je to skvělý příklad k následování pro kluky a holky, kteří hrají fotbal. Tady je důkaz z úterní dohrávky s Olomoucí.
