Kdybyste dali dohromady mužstvo složené z odchovanců Schalke nebo hráčů, kteří tam alespoň nějaký čas strávili v mládežnickém systému, byl by to slušně našlapaný kádr.
V brance Manuel Neuer (Bayern), před ním Joel Matip (Liverpool), Sead Kolašinac (Atalanta), Thilo Kehrer (West Ham) a Malick Thiaw (AC Milán), ofenzivnější úkoly by měli na starost Leroy Sané (Bayern), Ilkay Gündogan (Barcelona), Kerem Demirbay (Galatasaray) nebo Julian Draxler (PSG). Přidat můžeme i Mesuta Özila s Benediktem Höwedesem, kteří kariéru ukončili celkem nedávno.
O to větší záhadou je, že klub, jenž dokáže produkovat takové fotbalisty, dosud nevyhrál Bundesligu – a navíc aktuálně působí v druhé nejvyšší soutěži.
Tedy abychom byli statisticky přesní: v počtu německých titulů je Schalke čtvrté, za Bayernem, Norimberkem a Dortmundem, ale všechny už jsou notně zapadané prachem. Šest jich získalo v éře pod hákovým křížem (1934-42), sedmý v roce 1958. Od založení celostátní ligy ani ťuk. Pouze sedm druhých míst, poslední před pěti roky.
Jak je to možné?
Vladimír Coufal měl dobrou neděli. Odehrál celý zápas v Premier League, pomohl k překvapivému bodu a fanoušci West Hamu ho pak zachytili v dobré náladě a při dobrém skutku.
Další červená pro Arsenal. A opět u toho byl rozhodčí Michael Oliver. Prohlédněte si rozbor sporného momentu a rozhodněte, jestli bylo vyloučení na místě.
Antonín Kinský a celý Tottenham neprožívají dobré dny. Český brankář ale nevypadá, že by se z toho hroutil. A to navíc jeho konkurent ohlásil, že bude brzy zpět…
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
