Ekologické důsledky fotbalu? Když to bude důležité pro kluby, bude to důležité i pro fanoušky

Jak zatím hodnotíte vývoj vašeho projektu Sport bez odpadu?

Aktivní fáze projektu trvá něco málo přes rok. Pořád ještě mapujeme sportovní průmysl a to, jak na naše aktivity reagují jednotlivé kluby z různých sportů. S hodnocením jsme zatím opatrní. Zároveň mi přijde, že se o udržitelnosti ve sportu mluví stále častěji a že se víc zajímají i samotní zástupci klubů.

S jakými kluby jste začínali?

V pilotní fáze projektu jsme začínali se čtyřmi fotbalovými kluby na stadionech Olomouce, Teplic, Pardubic a Zbrojovky Brno. Na samém začátku jsme si mysleli, že přijdeme s INCIENem (Institutem cirkulární ekonomiky – pozn. redakce) na stadiony, uděláme odpadové analýzy, dáme klubům nějaká doporučení, přeškolíme personál a pak budeme řešit jiné velké výzvy, jako je třeba energetická náročnost nebo nakládání s vodou.

Rychle jsme taky zjistili, že nemůžeme od klubů chtít, aby samy realizovaly nápravu odpadového hospodářství, neměly na to personální ani finanční kapacity. Tak jsme se pustili i do samotné realizace, což v praxi znamenalo pořízení desítek odpadových nádob na třídění odpadu nebo nákup vratných kelímků na některých stadionech. Dělali jsme také osvětové kampaně. Nedávno jsme se na tyto stadiony vrátili a zopakovali odpadovou analýzu, abychom mohli podle dat porovnat, co se změnilo a jestli mají naše aktivity efekt. Na výsledky teprve čekáme. Celkově ale po tom roce můžeme říct, že na fotbale odpad moc netřídí.

Člověk by přitom řekl, že to bude samozřejmost…

Ano, souhlasím s vámi. Navíc je na to zvyklá už skoro každá rodina v Česku. Zatím k tomu máme dva hlavní poznatky. Všechno je o pohodlnosti, takže když budou mít fanoušci koše na tříděný odpad dostatečně blízko, nebudou mít problém s tím, co už běžně dělají doma. Zároveň je to otázka komunikace. Není problém v samotném sportovním prostředí, ale v tom, jestli se v něm tohle téma řeší. Kluby musí o negativních ekologických důsledcích utkání se svými fanoušky víc mluvit, bez toho se nepohneme z místa.

Jak se vlastně spolupracuje s českými fotbalovými kluby?

Charakter spolupráce je daný faktem, že udržitelnost pro většinu klubů není podstatné téma. Zatím to řeší jen kluby, které hrají evropské poháry, nebo které mají majitele, co je zvyklý z jiného byznysu splňovat normy udržitelnosti, takže to dělá i ve fotbale. Kluby jako Sparta a Slavia jsou nejdál. Pro řadu jiných je tohle téma novinka. Když jsme jim vysvětlili, že od nich nebudeme téměř nic potřebovat, že chceme jen nastavit základní parametry například pro sběr a třídění odpadu, tak se ledy začaly prolamovat.

Věřím, že jsme na dobré cestě. Zájem je, ale neustále se naráží na to, že kluby nemají dostatek kapacit. Je ale jen otázka času, kdy bude i ve fotbale platit to samé co v řadě jiných odvětví a to, že si kluby budou muset vytvořit pozice manažerů pro udržitelnost, kteří budou mít tuhle agendu na starost.

Opravdu se kluby pohnou až ve chvíli, kdy jim bude stát za zády regulátor?

Řekla bych, že to půjde ruku v ruce. UEFA už řekla, že všechny kluby, které hrají evropské poháry, musí mít na plný úvazek manažera pro udržitelnost. Tlak se vytváří tam. A podobné to bude i od jednotlivých národních asociací směrem k vlastním klubům. V největších evropských ligách je to už samozřejmost, takže je jen otázka času, než to přijde k nám. A ve chvíli, kdy se už mluví o tom, že by nějaká regulace mohla přijít, tak se nad tím subjekty, kterých se to týká, začnou zamýšlet a budou proaktivní. V tomhle není sport jiný než ostatní odvětví.

Spolupracujete i s Ligovou fotbalovou asociací (LFA)?

Samozřejmě necílíme jen na sportovní kluby, ale i na jejich asociace. Stejně tak jako ve fotbale se angažujeme i v hokeji a basketbalu. Vždy se snažíme jít dvěma směry – začínáme zejména u klubů, které Tipsport sponzoruje, protože už máme rozběhlou spolupráci. Jsme ale otevření všem klubům, které mají o sport bez odpadu zájem.

Ve druhém kroku se bavíme s příslušnými asociacemi, v tomto případě s LFA. Už proběhla nějaká jednání a náš kolega se účastní setkání nově vzniklé komise udržitelnosti LFA. Vůle spolupracovat je. Věřím, že tento rok se nám podaří udělat nějaké společné akce. Hlavně v rovině aktivace fanoušků.

Jsou v oblasti udržitelnosti nějaké větší rozdíly mezi fotbalem, hokejem a basketbalem?

Zatím žádné velké rozdíly nevidíme. S hokejem a basketem jsme začali až v této sezoně, tak budeme třeba ještě překvapení. Říkali jsme si, že by basket mohl být o něco dál než ostatní, ale podle prvních analýz to vypadá, že to bude podobné jako ve fotbale a hokeji, jenom toho odpadu tam nevzniká tolik. Jejich utkání jsou o dost kratší a fanoušků je podstatně méně, takže logicky se i toho odpadu vyprodukuje podstatně méně.

Kde je obecně v tématu „sport a udržitelnost“ v Česku zakopaný pes? Jak tuhle problematiku akcelerovat?

Myslím si, že v komunikaci. Fanoušci i kluby si často neuvědomují, že to, jak se chováme na stadionech, jak se tam dopravujeme, co tam zkonzumujeme, kolik odpadu vyprodukujeme a pak to ještě ani nevytřídíme, má závažné ekologické důsledky. Nikdy se o tom nemluvilo. Čím víc a čím déle o tom povedeme diskuzi, tím to bude efektivnější.

Díky tomu, že jsme tohle téma otevřeli, se nám dneska ozývají také kluby z nižších fotbalových soutěží a řeší s námi, v čem bychom jim mohli pomoci a jaká udržitelná řešení dokážeme spolufinancovat. Naše aktivity se tak netýkají jen profesionálních klubů v nejvyšších patrech českého fotbalu, ale spolupracujeme a podporujeme i řadu malých vesnických klubů. Třeba v rámci našeho grantu Sázíme na klima.

Jak jim konkrétně pomáháte?

Podpořili jsme projekty, které se týkaly lepšího hospodaření s vodou – zavlažovací systémy nebo sběr dešťové vody. Další požadavky se týkají už zmíněného tříděného odpadu, kde pomáháme s koši nebo také vratnými kelímky. Jsme mile překvapeni, jak velký zájem o tuhle spolupráci je. V letošním roce mezi kluby rozdělíme ještě víc peněz než v tom loňském.

Jaké jsou pro vás další mety projektu Sport bez odpadu v českém fotbale?

Náš cíl je, aby se zapojily úplně všechny profesionální kluby v první a druhé lize. Jsem přesvědčená, že se k tomu dopracujeme. Rádi bychom klubům také pomohli s měřením jejich uhlíkové stopy. Vysvětlili jim, jak s tím začít, jak připravovat reportingy, které je budou jednou stejně čekat. Rozhodně nechceme zůstat jen u třídění odpadu na stadionech. Chtěli bychom jít mnohem dál a práce bude pořád hodně, dokud nebudou všechny kluby uhlíkově neutrální.

Jak těžké je najít mezi fotbalisty ambasadora, který by se chtěl téhle problematice aktivněji věnovat? V rámci našeho projektu Zelená je tráva, jehož je Nadace Tipsport hlavním partnerem, jsme zatím našli jen Adama Gabriela…

Ano, Adam je zatím výjimka. Máme vytipovaných pár tváří z veřejného prostoru. Lidí, které zajímá sport a fotbal. Ale samozřejmě bychom byli moc rádi, kdybychom našli přímo fotbalisty, klidně i ty, co už ukončili kariéru, pro které by téma ekologie ve sportu bylo zásadní. Z různých průzkumů a studií je zřejmé, že pro další edukaci a popularizaci tématu jsou pro fanoušky největšími vzory právě sportovci.

Nedostatek ambasadorů ve fotbalovém prostředí u tohoto tématu ale není problém jen Česka. Zatím je nevidíme ani jinde. Hvězdy jako je Ronaldo a Messi jsou aktivní v různých charitativních projektech, ale tématu ekologie se nevěnují. Bylo by skvělé, kdyby nějaká fotbalová hvězda byla nositelem tohoto příběhu. To by byl pro celou věc velký zlom.

Takže fotbalisti si s udržitelností zatím moc netykají?

S Nadací Tipsport jsme se ve Velké Británii účastnili největší konference o udržitelnosti ve sportu s názvem Sport Positive Summit. Jedním z hlavních speakrů byl ku příkladu Michele Uva, ředitel pro udržitelnost UEFA, s příspěvky vystoupili také zástupci Bundesligy nebo španělského Atlétika Madrid. Takže téma to je, jenom ty hvězdy chybí. Byli jsme také přítomni na udělování prestižních Green Sport Awards, které v Londýně každoročně uděluje BBC. Ani v jedné kategorii přitom nevyhrál zástupce fotbalového světa.

Čím to je?

Těžko říct. Na konferencích, kterých jsme se účastnili, řada sportovců napříč sporty zmiňovala, že chybí motivace mluvit o tomhle tématu, protože necítí dostatečnou podporu ze svých klubů.

Co vás na zahraničních akcích ještě inspirovalo?

Myslím, že už můžeme prozradit, že Nadace Tipsport bude v Česku a na Slovensku udělovat ceny za udržitelnost ve sportu. Tento projekt máme v hlavě už několik let. Myslím, že na něj dozrál čas. To byl ostatně jeden z důvodů, proč jsme se vydali do Londýna, abychom viděli, jak to tam dělají. Věřím, že to bude další krok, který nám pomůže, aby se o tématu ekologické udržitelnosti ve sportu víc mluvilo. Stojím si za tím, že pozitivní příklady fungují lépe než restrikce.

V jakých zemích by se české fotbalové kluby měly nejvíc inspirovat?

Nemusíme chodit daleko, stačí se kouknout na sousední Německo. Dokonce mám pocit, ekologické téma ve fotbale táhnou v Evropě především oni. Na konferenci jsme poslouchali kolegy pro udržitelnost z Bundesligy. Hovořili o tom, jakým způsobem kluby musí fungovat, jak mají tohle téma zaběhnuté jako běžnou součást každodenního provozu. Myslím, že bychom se tam měli jezdit dívat častěji a učit se, jak v oblasti udržitelnosti ve sportu pracovat. Kromě Německa jsou vzory samozřejmě i Nizozemsko nebo Anglie.

Loni v listopadu jsme s Football Clubem pořádali v Centru architektury a městského plánování společenskou akci Fotbalové chrámy a město, kde jste v bloku o udržitelnosti vystupovala i vy. Aktuálně o stavbě nového stadionu mluví Sparta i Slavia. Oba kluby budou muset v téhle souvislosti řešit i spoustu ekologických otázek. Věříte, že by to mohlo i u fanoušků vzbudit větší zájem o tohle téma?

Pro kluby a jejich majitele to doufám bude nepochybně velké téma. Díky novým ekologickým technologiím ušetří z dlouhodobého hlediska hodně nákladů i CO2. Bylo by skvělé, kdyby nové stadiony byly příkladem toho, co vše se dá udělat udržitelně. Staré stadiony si to častokrát nemohou dovolit. Když jsme s některými zástupci klubů mluvili třeba o využití solární energii, říkali, že na jejich stadion solární panely namontovat nejde, spadlo by jim to na hlavu. U nových stadionů to bude samozřejmost. A fanoušky to bude zajímat jen pokud jejich kluby využijí šanci a téma z toho udělají. Třeba tak, jak to udělal anglický Forest Green Rovers FC. Když to pro kluby bude důležité, bude to důležité také pro fanoušky.

Na akci zaznělo i to, že řadě stadionů v Premier League hrozí kvůli klimatickým změnám pravidelné zaplavování hřišť. Opravdu se společnost neprobere dřív, než bude mít vodu po kolena?

Přijde mi, že fanoušci to takhle nevnímají. Ale studie v Anglii dokazují, že velký počet hřišť již je a bude pravidelně zaplavován. Tomu se nevyhneme. Vždycky se mi vybaví scéna ze zápasu Skotsko proti Gruzii z roku 2023, kdy se kvůli průtrži mračen muselo utkání přerušit, než se z trávníku odčerpá voda. Pořadatelé pustili písničku Why Does It Always Rain On Me od skupiny Travis a fanoušci ji sborově zpívali. Bylo to hodně příznačné. Podobným situacím bude fotbal čelit stále častěji.

Pojďme se ještě na závěr našeho povídání vrátit k plánům Nadace Tipsport pro rok 2025. Co byste rádi s projektem Sport bez odpadu zvládli?

V první řade bychom chtěli mít provedenou odpadovou analýzu na stadionech poloviny prvoligových klubů, u kterých to povede k přijetí konkrétních opatření, co zlepší jejich odpadové hospodářství. Druhým cílem je realizace společné komunikační kampaně za sport bez odpadu v spolupráci s LFA, která se uskuteční na každém stadionu první ligy. Když spolu budeme bilancovat za rok, ráda bych řekla, že projekt Sport bez odpadu budou znát všechny kluby a většina jejich fanoušků.

V úvodu jste zmiňovala, že vždy začínáte s týmy, které sponzoruje Tipsport. Bude těžké přesvědčit ke spolupráci další kluby, které mají jako partnera jinou sázkovou kancelář?

Věřím, že to nemusí být zásadní problém a ke Sportu bez odpadu se postupně přidá většina klubů. Chceme, aby Sport bez odpadu byla platforma, na které se nějakou formou shodnou všichni. Nikomu nevnucujeme naše firemní logo nebo jméno. Důležitý je pro nás výsledek. Ke spolupráci zveme opravdu všechny.